Výměra zemědělské půdy i počet farem v Česku od roku 2000 klesá. Loni zemědělci hospodařili na více než 3,5 milionu hektarech, což odpovídá téměř polovině rozlohy ČR, oproti roku 2000 se ale jedná o pokles o 121 000 hektarů. Klesá také počet farem, ve srovnání s rokem 2000 se počet zemědělských subjektů snížil o 15,1 procenta. Méně je především chovatelů hospodářských zvířat, roste počet zemědělců zabývajících se pouze rostlinnou výrobou. Vyplývá to z předběžných výsledků integrovaného šetření v zemědělství, které novinářům představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Výhradně rostlinnou výrobou se aktuálně zabývá polovina všech zemědělských podniků. Rostlinné výrobě se tak podle dat ČSÚ věnuje přes 16 000 podniků, zatímco v roce 2000 jich bylo 9944. "Další necelá polovina se věnuje smíšené rostlinné a živočišné výrobě, zbylé jedno procento tvoří chovatelé hospodářských zvířat bez zemědělské půdy. Přitom ještě v roce 2000 chovaly hospodářská zvířata tři čtvrtiny zemědělců,“ řekla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Dodala, že nárůst rostlinné výroby sebou nese i řadu negativních důsledků, například častější hnojení.
Z 3 521 180 hektarů zemědělské půdy využívali loni farmáři zhruba 2,5 milionů jako ornou půdu, což je o 8,6 procenta méně než v roce 2000. Trvalé porosty tvořily asi čtvrtinu obhospodařované půdy, tedy přes 965 000 hektarů. Plocha ovocných sadů v loňském roce klesla z 22 500 hektarů v roce 2000 na 13 400 hektarů. Podíl vinic naopak vzrostl, z celkové výměry zemědělské půdy tvořily loni 0,6 procenta, což odpovídá 16 800 hektarů, v roce 2000 to bylo 11 200 hektarů.
Zemědělců pouze s živočišnou výrobou bylo loni 445, o 468 méně než před 24 lety. S tím souvisí i úbytek hospodářských zvířat. Podle úřadu stavy skotu, prasat i drůbeže klesají od 90. let minulého století, přičemž se současně zvětšují chovy. Mezi lety 2000 až 2023 se zvýšil průměrný počet skotu na jeden subjekt o 42,8 procenta na 110 kusů, u prasat se jedná o nárůst 154,4 procenta na 511 prasat a u drůbeže o 251 procent na necelých 6000 kusů drůbeže v jednom hospodářství.
V intenzitě chovu hospodářských zvířat se ČR blíží evropskému průměru v chovu skotu. V Evropě zemědělci chovají průměrně zhruba 49 kusů na 100 hektarech půdy, v ČR je to 40,4 kusů. Výrazně pod průměrem je Česko v chovu ovcí, čeští zemědělci na 100 hektarech chovají průměrně pět ovcí, v EU 40 ovcí.
Statistici zveřejnili také údaje o výměře půdy, kterou podniky a zemědělci obhospodařují. "Zemědělců s výměrou menší než 50 hektarů je téměř 24 000, což jsou téměř tři čtvrtiny celkového počtu, ale obhospodařovali pouze 8,3 procenta zemědělské a pět procent orné půdy," sdělila Vodičková.*
Podniků s výměrou tisíc a více hektarů je 832, tedy 2,5 procenta z celkového počtu, ale obhospodařují téměř polovinu zemědělské půdy. Tyto podniky chovají tři čtvrtiny dojených krav. Téměř 70 procent drůbeže a víc než polovinu prasat chovají podniky bez zemědělské půdy, případně s výměrou do deseti hektarů. "Zemědělskou půdu ani nepotřebují, krmiva nakupují, je to chov v budovách, nepotřebují výběhy," dodala Vodičková.
Zemědělců s půdou o výměře 1000 až 2000 hektarů bylo v loňském roce 576 a obhospodařovali 23 procent zemědělské půdy, největších subjektů s výměrou přes 2000 hektarů eviduje úřad 256, starají se o 22 procent půdy.
