Reformu společných tržních organizací pro cukr, víno i mléko, situaci na světovém trhu s obilím, problémy s modrým jazykem i možnosti zjednodušení podmínek cross compliance měla na programu poslední rada ministrů zemědělství Evropské unie.
Ministři se sešli v závěru září, prakticky v době uzávěrky předešlého čísla Zemědělce. Proto se k jejich jednání, o němž mimo jiné informuje unie na svých internetových stránkách, podrobněji vracíme nyní.
V cukru další ústupky
Další postup reformy společné tržní organizace pro cukr schválili ministři kvalifikovanou většinou po dlouhém jednání. Jde zejména o následující úpravy.
• Výše podpory pro pěstitele a smluvní poskytovatele strojů bude stanovena na úrovni deseti procent, přičemž pěstitelé obdrží dodatečnou platbu. Ta se bude vyplácet se zpětnou účinností. Pro hospodářský rok 2008/09 obdrží pěstitelé dodatečnou platbu ve výši 237,5 eur na tunu kvóty, které se podnik vzdal.
• Pěstitelé cukrovky budou moci přímo požádat, aby se podnik kvóty vzdal, a to až do výše deseti procent jeho kvóty.
• Zavádí se dvoukolové podávání žádosti o povolení vzdát se kvóty na rok 2008/09, přičemž první kolo musí přinejmenším odpovídat preventivnímu stažení z trhu podle rozhodnutí z března tohoto roku, aby žadatel mohl postoupit do druhého kola. Po prvním kole se podniky dozvědí, do jaké míry riskují snížení svých kvót v roce 2010, jestliže se druhého kola nezúčastní.
• Vzorec pro konečné snížení kvóty navrhuje vysoký odečet kvóty, které se podnik vzdal, s cílem dále motivovat podniky k účasti v dobrovolném režimu restrukturalizace.
• Vysokou míru kompenzace pěstitelům lze zaručit také pro kvótu na rok 2009/10, pokud bude závazná přihláška podána již do 31. ledna 2008. Je nutné vzdát se kvóty a uzavřít závazek včas, aby byla situace jasná do března 2008. V tomto případě se bude muset být za období 2008/2009 zaplatit restrukturalizační dávka.
• Pokud jde o režim povinného stahování z trhu, rozhodnutí o jeho rozsahu, které padne ještě před jarním zasetím, může doplnit další stažení v říjnu (podle dosažení úrovně sklizně). Pro období do hospodářského roku 2009/10 bude pro členské státy, které se již kvóty vzdaly, rozsah povinného stahování nižší.
Právě uvedený poslední bod je možné považovat za částečný úspěch české strany. Díky jejímu tlaku nebude příští snižování kvót plošné, ale bude odpovídat tomu, nakolik se již stát do restrukturalizace zapojil, tedy kolik kvóty odevzdal. Cukrovarům působícím na našem území se výsledek jednání nelíbí. „Nesouhlasíme s tím, že má ČR ještě něco krátit,“řekl předseda Českomoravského cukrovarnického spolku Oldřich Reinbergr. ČR podle něj jen uvolní prostor ve výrobě cukru zemím, které mají výrobní kvótu na dvojnásobku vlastní spotřeby.
Při dalším snižování se tedy kvóta ČR zmenší zhruba o 40 procent míň než členským státům, jejichž výrobci zatím svou produkci cukru dobrovolně neomezili. To znamená, že pokud se kvóty budou snižovat například o deset procent, v ČR to bude „jen“ o šest procent. I řada dalších změn, včetně toho, že odstoupení od kvóty bude nově moci inicializovat i pěstitel řepy, se našim cukrovarníkům nelíbí. Právě v možnosti, aby pěstitelé sami mohli odevzdat kvótu vidí největší nebezpečí.
Podle ministerstva zemědělství se z ČR letos do poloviny roku vyvezlo 60 000 tun cukru. To je jen třetina množství, které se exportovalo loni ve stejném období. Naopak dovoz stoupl skoro o polovinu na 38 500 tun. Podle odborníků je snížení obchodního přebytku zejména dáno právě dopady reformy trhu s cukrem v EU. V příštím roce se už ČR, tradiční exportér cukru, zřejmě stane zemí závislou na jeho dovozu.
Víno: přislázet nebo ne Některé delegace byly pro zrušení práv na výsadbu a pro liberalizaci trhu od roku 2014. Další chtěly uvolnit trh dříve, a to již v roce 2010. Tyto státy zároveň požadovaly přechodná opatření, která by jim umožnila uvolnit práva na výsadbu vinic již v roce 2010. Jiná skupina členských států byla toho názoru, že dnes je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné rozhodnout o liberalizaci trhu s vínem od roku 2014. Tyto země dávaly přednost tomu, aby se stanovilo pevné datum roce 2013, kdy by podle nich již bylo možné posoudit vliv dalších opatření reformy společného trhu s vínem. Až na základě výsledku tohoto posouzení by se mělo rozhodnout o liberalizaci práv na výsadbu vinic.
Druhým tématem, jímž se ministři zabývali, byla otázka doslázení vína cukrem. Značný počet států je považuje za běžnou enolickou praxi vynucenou přírodními podmínkami. Naopak některé delegace souhlasí s názorem komise zakázat doslázení cukrem a upustit od podpory upravování obsahu cukru přidáváním moštu. Rada pověřila Speciální výbor pro zemědělství, aby pokračoval v této diskusi. Shody na znění reformy chce komise dosáhnout ještě během portugalského předsednictví. Evropský parlament by se měl k návrhu reformy vyjádřit počátkem prosince.
Zjednodušit systém cross compliance
Komise navrhla několik opatření na zjednodušení a zlepšení systému cross compliance. Ten podmiňuje vyplácení podpor pro zemědělce tím, že musí splnit požadavky, které na jejich hospodaření klade unie prostřednictvím 19 směrnic. Komise předložila radě ministrů zemědělství svůj návrh na změnu v cross compliance již letos v červnu. Ministři však pověřili Speciální výbor pro zemědělství, aby návrh komise prozkoumal. Komise navrhovala zejména:
• Do tří roků (počínaje rokem 2009) rozložit požadavky na nové členské státy, které mají jednotné platby na plochu (SAPS).
• Zjednodušení pravidla pro určení, zda má farmář nárok na jednotnou platbu (místo pravidla deseti měsíců by mělo rozhodovat, zda farmář měl daný pozemek k dispozici pro obdělávání 15 června daného roku).
• Vyjasnění odpovědnosti za plnění podmínek cross complinace v případě přechodu půdy na jiného hospodáře během kalendářního roku.
• Zavedení možnosti, aby členské státy nemusely ukládat svým zemědělcům pokuty v případech malého porušení podmínek směrnic. Stanoveným prahem na farmu by mělo být 50 eur za rok, přičemž by platilo pravidlo de minimis.
Volají po vakcíně i podpoře chovatelů Katatrální horečka ovcí zvaná bluetongue (česky modrý jazyk) ohrožuje chovatele přežvýkavců v unii. Nizozemci podporovaní Belgičany, Italy, Lucemburčany, Španěly, Slováky a Němci volají po aktivním a co nejrychlejším společném postupu a vakcinaci proti této chorobě, která řádí v severní Evropě. Ministři těchto zemí poukázali na vážné ekonomické problémy, které chovatelům způsobuje zákaz přesunu zvířat dnes platný pro rozsáhlé oblasti unie. Jen v letošním roce bylo v EU hlášeno 12 tisíc případů této choroby v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku, nově i ve Velké Británii. Přenášejí ji tiplíci, nevyžaduje nucené porážení zvířat v napadených chovech a není přenosná na člověka. Podle komise by měl co nevidět vzniknout návrh na legislativní podmínky pro vakcinaci proti této chorobě.
Francouzská delegace požadovala mimořádná ekonomická opatření na pomoc postiženým farmářům. Podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Matiann Fischerové Boelové spadá tato problematika do gesce jejího kolegy Markose Kyprianou, který má na starosti zdraví. To se týká i preventivních opatření, například možné vakcinace a snah po likvidaci choroby. Španělé se domnívají, že by bylo třeba podpořit třetí země z okolí Středozemního moře, v nichž se onemocnění nejvíce vyskytuje.
Světový trh s obilím Stoupající cena obilovin na světových trzích a vyprázdněné intervenční zásoby unie trápí některé členské státy, které pro svou potřebu jsou na dovozu této komodity závislé. Například Španělsko produkuje v průměru 20 milionů tun cereálií ročně a pro pokrytí své domácí spotřeby dováží dalších devět milionů tun. Proto Španělé s podporou dalších delegací žádají Evropskou komisi, aby navrhla například dočasné snížení dovozních cel, a tím usnadnila import obilí. Francie, i když chápe obavy Španělska, varuje před unáhleným rozhodnutím s tím, že je třeba zachovat vnitřní zásobování unie obilím.
Chtějí zvýšit své mléčné kvóty Polsko, k němuž se přidaly i ostatní země, požadovalo zvýšení své národní kvóty na mléko, aby mohlo reagovat na vzrůstající poptávku. Komisařka slíbila, že nechá do konce letošního roku vypracovat podrobnou analýzu, na jejímž základě navrhne vhodná opatření.
Ministři zemědělství schválili soubor opatření ke zlepšení řízení odvětví mléka a mléčných výrobků, včetně zlepšení režimu školního mléka. Vzhledem k tomu, že jeho současná pravidla jsou složitá a těžkopádná a nevyhovují už stravovacím návykům v mnoha členských státech, bude pro školní mléko platit jednotná míra podpory bez ohledu na obsah tuku v něm. Tato dotace by měla činit 18,15 eur na 100 kg pro všechny kategorie mléka. Školy si budou moci vybrat, který druh mléka budou svým žákům nabízet.
Volnější pravidla budou také platit pro konzumní mléko prodávané v unii. Podle současného nařízení se mohou dnes v EUi vyrábět a uvádět na trh pouze tři kategorie konzumního mléka, a to:
• odstředěné mléko (s obsahem tuku nejvýše 0,5 procenta),
• polotučné mléko (s obsahem tuku mezi 1,5 a 1,8 procenta),
• plnotučné mléko (s obsahem tuku nejméně 3,5 procenta).
Po změně schválené radou bude v EU možné prodávat i mléko s obsahem tuku pohybujícím se mimo tyto kategorie. Jedinou podmínkou je, že obsah tuku bude muset být uveden na etiketě mléka.
Rada také vyhověla požadavku mlékáren a exportérů sušeného a zahuštěného mléka a dala do souladu obsah bílkovin v těchto výrobcích s mezinárodními normami (Codex Alimentarius). Minimální obsah bílkovin v sušině těchto výrobků zbavené tuku musí činit 34 procent. Dnes se pohybuje mezi 31 až 37 procenty. Dohoda umožní producentům v EU vyrábět za stejných podmínek jako konkurenti ze třetích zemí, kteří se řídí mezinárodními normami.
Rada také zjednodušila podmínky pro intervenční nákup másla. Intervenční agentury je budou moci nadále nakupovat za 90 procent intervenční ceny od počátku března do konce srpna nebo do té doby, než se celkové v unii nakoupené množství másla bude rovnat stanovené maximální možné hodnotě. U másla dojde rovněž ke sjednocení definice tříd jakosti v celé unii.
Rada také schválila zrušení podpor na soukromé skladování smetany či sušeného odstředěného mléka, které se prakticky nevyužívaly. Skončí i dotace na mléko pro ozbrojené síly a systém povinných dovozních licencí, který nahradí monitoring.
Nové odrůdy mají potíže
Rada nebyla schopná rozhodnout kvalifikovanou většinou, zda se mají nebo nemají na trh unie dostat další tři odrůdy geneticky modifikované kukuřice, a to odrůdy 59122, NK603xMON810 a 1507xNK603. Rozhodnutí o jejich osudu se proto vrací zpět do Evropské komise. Všechny tři zmíněné odrůdy dostaly již loni na jaře kladné stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Podobně jako rada ministrů zemědělství nedospěl k potřebné kvalifikované většině při jednání o těchto odrůdách kukuřice ani příslušný regulační výbor.
Set aside asi skončí
Rada ministrů všemi hlasy přijala návrh komise na snížení povinného set aside (půdy ponechané v klidu) pro letošní podzim a příští jaro z deseti procent na nulu. Zatímco některé delegace návrh komise jednoznačně přivítaly, ozývaly se i hlasy, které se obávaly vlivu tohoto kroku na biodiverzitu. Objevil se i požadavek podpořit energetické plodiny, pomoci chovu prasat, zavést exportní refundace či podpořit privátní skladování obilí.
Komise prověří co v budoucnu s povinným systémem set aside během zdravotní kontroly společné zemědělské politiky a to zejména s ohledem na pozitivní vliv, které toto opatření mělo na zachování biodiverzity. Obdělávání půdy původně povinně vyčleněné pro set aside nebude povinné a farmáři budou moci pokračovat v environmentálních programech. Evropský parlament se snížením povinného set aside na nulu souhlasí. V současné době je v systému povinného set aside 3,8 milionu hektarů orné půdy a komise doufá, že v příštím hospodářském roce bude z nich obděláno 1,6 až 2,9 milionu hektarů.
