Poslední případy afrického moru u prasete veterináři zaznamenali v dubnu, šlo ale o divočáky uhynulé v té době už čtvrt až půl roku. Virus tak vlastně byl naposledy zjištěn v únoru. Pokud nebude nový pozitivní nález do čtyř měsíců, měla by být nákaza na Zlínsku podle Semeráda zvládnutá. Veterináři již vyplatili za zástřelné na Zlínsku a nálezné za divoká prasata 114 milionů korun. Na celém území republiky se zástřelné zatím odkládá, nejsou na něj peníze, rozšíření by stálo skoro miliardu korun. Nemoc je nyní podle Semeráda rozšířená v Maďarsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska. V Polsku se řeší až na pětině území. Semerád uvedl, že opatření, která veterináři v loňském roce přijali, se ukázala jako úspěšná. ČR je podle něj jedinou zemí v EU, kde se povedlo chorobu izolovat. Nález moru u divokých prasat byl pro veterináře před rokem překvapením, v blízkosti Zlína žádné ohnisko choroby v té době nebylo. Nejpravděpodobnější je, že nemoc tam někdo zanesl, například přes tepelně nezpracované masné výrobky. Kvůli tomu také letos v březnu začali veterináři vylepovat po vzoru Německa, kde se úřady rozšíření nemoci obávaly, stovky plakátů na silničních odpočívadlech a u velkoskladů. Informují na nich o nebezpečí rozšíření nemoci. Na Zlínsku byl loni vyhlášen krizový stav, aby se mohly vytyčit i na soukromých pozemcích pachové a elektrické ohradníky, přes které se neměli divočáci dostávat do nebo z oblasti. Následně se určily zóny odlovu, stát nařídil myslivcům, aby lovili divočáky co nejvíce. Loni také stoupl podle neoficiálních statistik počet odlovených divočáků v ČR meziročně o třetinu na více než 217 tisíc kusů. Odborník z Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Ježek ale tehdy upozornil na to, že k redukci přemnožených divočáků by bylo třeba ročně lovit přes 250 tisíc kusů. Oficiální myslivecké statistiky zatím nejsou k dispozici.*
