Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. Uvedl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
Podle ministra půjde v českém zemědělství v následujících letech o udržitelnost a šetrnost v krajině. "Chceme zemědělce motivovat ke zmenšování půdních bloků, proto od roku 2023 omezíme osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. Plánujeme, že na ostatních pozemcích k takovému omezení budou moct zemědělci přistoupit dobrovolně, a získat tak zvláštní příplatek v ekoplatbě," sdělil ministr. Agrární komora záměr kritizuje. Vadí jí, že se jako součást reformy společné evropské zemědělské politiky kladou od příštího roku na zemědělce další požadavky, které pro ně znamenají vyšší náklady a nižší výnosy. Doležal řekl, že to má pak negativní efekt i v ceně pro spotřebitele. "Když je něčeho méně, stojí to více peněz. Na těchto půdách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, například kukuřici. A omezení na desetihektarové půdní bloky bude znamenat více přejezdů, větší spotřebu pohonných hmot, přípravků na ochranu rostlin, což má téměř kontraproduktivní negativní vliv. Větším množstvím přejezdů se dokonce víc utuží půda, to znamená, že protierozní efekt, který to má původně mít, vůbec nenastane. Naopak tím, jak je půda víc sježděná, tak může k erozi docházet ještě víc. Máme na to posudky z České zemědělské univerzity, které to tvrdí. Vnímáme to spíše jako politické gesto vůči laické veřejnosti, která tak hluboko do toho problému nevidí," prohlásil Doležal. Erozí silně ohrožené plochy tvoří tři procenta orné půdy, doplnil. Od roku 2024 by se plochy, kde bude jedna plodina nejvýš na deseti hektarech, měly rozšířit na 17 procent orné půdy v ČR, uvedl Doležal.*
