Do říjnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) dvě otázky. Zjišťovaly, zda lidé při nakupování potravin sledují informace o datu jejich spotřeby a o jejich složení. Přibližně ve stejné době jako CVVM provedla v České republice obdobné šetření společnost Focus na Slovensku a v druhé polovině září srovnatelný výzkum realizovala agentura TÁRKI v Maďarsku.
Z výzkumu vyplynulo, že obecně lidé při nákupu potravin více sledují datum spotřeby než informace o jejich složení. Pokud jde o datum spotřeby, respondenti výzkumu v Maďarsku častěji než Češi a Slováci uváděli, že datum spotřeby kontrolují vždy, zatímco méně říkali, že u některých potravin to kontrolují a u některých ne. Ve všech třech zemích obdobně jen něco okolo čtvrtiny (23 – 26 %) dotázaných tvrdilo, že lhůtu spotřeby u potravin většinou nebo nikdy nesleduje, přičemž v Maďarsku byl mírně vyšší podíl těch, kdo tento údaj při nákupu potravin nezkoumají nikdy. Odpovědi Čechů a Slováků se ve věci kontroly data spotřeby navzájem nijak statisticky významně nelišily.
U složení potravin se opět v maďarském případě objevil vyšší podíl lidí tvrdících, že při nákupu tuto informaci sledují vždy, ale stejně tak i vyšší podíl těch, zejména v porovnání s Čechy, kdo se na složení potravin při nakupování neohlížejí nikdy. Češi relativně nejčastěji a v porovnání s Maďary i Slováky ve vyšší míře sledují složení pouze některých potravin nebo složení potravin „většinou“ nesledují. Vždy nebo většinou informace o složení potravin při jejich nákupu sleduje asi pětina Čechů i Slováků a o něco málo více než čtvrtina Maďarů.
Analýza na základě sociodemografických znaků v případě dat za ČR ukázala, že informace o potravinách obecně podstatně častěji sledují ženy a lidé s vysokoškolským vzděláním. Informace o složení potravin pak kromě toho ve zvýšené míře sledují ti, kdo příznivě hodnotí životní úroveň svojí domácnosti.
