Od 1. ledna přijímá deset členských států Evropské unie zásadní změnu společné zemědělské politiky EU. Jejím cílem je odpoutat podpory od produkce, podnítit konkurenceschopnost farmářů a zároveň odměňovat kvalitu i ohledy na životní prostředí.
K reformě přistupují Belgie, Velká Británie, Dánsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko a Švédsko. Ostatních pět starých členských zemí se k nim připojí od ledna 2006. O rok později se přidají Slovinsko a Malta.
Česká republika dostala podobně jako sedm dalších nováčků možnost aplikovat do konce roku 2006 zjednodušený systém, který spočívá v poskytování "obálek" z Bruselu pouze v závislosti na počtu hektarů či kusů dobytka bez uplatnění dalších hledisek. Má možnost požádat o jeho prodloužení do konce roku 2008, čehož pravděpodobně využije.
"Zavést nový systém dříve by bylo velmi nákladné. Dnešní způsob se zaběhl, investovali jsme do něj, naučili jsme se ho používat, takže by bylo rozumné se ho držet do konce roku 2008," řekl ČTK Jiří Šír, zemědělský odborník v české stálé misi při EU. Podotkl, že kolem roku 2008 unie stejně chystá další, byť nevelkou reformu společné zemědělské politiky, kterou pak ČR bude moci vzít také v potaz.
Farmáři v citovaných deseti zemích budou tedy od letoška dostávat dotace na svá hospodářství do značné míry bez ohledu na objem produkce. Jejich vyplácení bude záviset na dodržování ekologických i kvalitativních hledisek, bezpečnosti potravin i standardů zacházení se zvířaty.
Součástí reformy je také snížení přímých plateb z rozpočtu EU pro velká hospodářství, která na nich výrazně vydělávají, a převedení uspořené sumy do pilíře "rozvoj venkova". Přímé
platby budou vypláceny nikoli jednotně pro celou zemi, ale rozdílně podle regionů.
