Asi deset procent školních jídelen a pětina výdejen a vyvařoven poskytovaly v uplynulém školním roce dietní stravování pro děti se zdravotními problémy či alergiemi. Jejich počet rostl pomalu. Dietně upravené pokrmy, tedy například bez lepku, nabízely jídelny, kde o ně rodiče projevili zájem a zároveň s jejich přípravou souhlasili kuchaři. Motivace pracovníků jídelen ale i s ohledem na jejich nízké platy nebyla veliká. Ve své tematické zprávě to uvedla Česká školní inspekce (ČŠI).
Dietní stravování ve školních jídelnách umožňuje vyhláška, která vstoupila v platnost v únoru 2015. Jídelnám neukládá povinnost poskytovat dietní stravování, rozhodnutí ponechává na zřizovateli či řediteli školy.
Školní jídelny se sice podle inspekce loni snažily vycházet zdravotním potřebám dětí vstříc, často ale zajišťovaly jen dílčí úpravy jídla nebo ohřev stravy z domova, protože to pro ně bylo snadnější než komplexní příprava a nabídka dietních jídel. Zhruba 37 procent jídelen upravovalo jídlo částečně podle potřeb dětí s různými potravinovými alergiemi.
Možnost dietního stravování ve školách měly podle ČŠI nejčastěji děti, které trpí celiakií, jež vyžaduje omezení lepku, který se nachází v obilovinách. V Česku touto nemocí trpí podle odhadů odborníků okolo jednoho procenta populace a počty lidí, kteří dodržují bezlepkovou dietu, stoupají. Bezlepková jídla byla ve školách v minulém roce na třech čtvrtinách dietních jídelníčků.
Žádaná byla také šetřící dieta, při níž se do jídelníčku zařazuje lehčí strava, která by měla usnadňovat trávení potravy. Některé školní jídelny nabízely třeba i diabetickou dietu nebo nízkobílkovinovou dietu při poruchách metabolismu.
Inspekce také zjistila, že většina (zhruba 80 procent) jídelen stále nabízí denně jedno hlavní jídlo, ačkoliv strávníci by si většinou raději vybírali z více pokrmů. Důvodem je údajně nejen snaha o zjednodušení přípravy, ale i o to, aby se děti nemohly vyhnout některým neoblíbeným, ale zdravým jídlům.
Ačkoli od ledna platí takzvaná pamlsková vyhláška, která ve školách zakázala prodej nezdravých potravin a nápojů, kontroloři školním kuchařům a kuchařkám doporučili, aby nebrali příliš vážně návrhy na zpřísnění požadavků zdravého stravování. Děti by to podle inspekce mohlo naopak od chození do jídelen odradit. Kuchaři by podle ČŠI měli hledat kompromis mezi špatnými stravovacími návyky dětí a příklonem k alternativním filozofiím některých rodičů, jako je například veganství.*
