S rozvojem trhu větrné energetiky v České republice narůstá doba návratnosti investic do větrných elektráren. Již nyní investoři směřují do lokalit s menším větrným prouděním. Hranici návratnosti projektu do patnácti let při měrných investičních nákladech 37 až 40 tisíc Kč/kW představuje stav, kdy stroje vyrábí na úrovni ekvivalentu provozu s plným výkonem 1800 hodin za rok. Dotované projekty často vyrábějí výrazně méně, uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii František Šustr.
Výkupní cena (2,46 Kč/ kWh) je podle Šustra v současnosti nastavena tak, aby garantovala investorovi návratnost do patnácti let. Konkrétní doba návratnosti je pak při daných investičních nákladech ovlivněna především ročním průměrným větrným prouděním. „Někteří investoři nyní plánují projekty na místech s průměrným ročním prouděním pod hranicí 6 m/s ve výšce osy vrtule. To představuje ekvivalent ročního využití instalovaného výkonu pod 1800 hodin a návratnost investice kolem patnácti a více let,“ řekl Šustr.
Podotkl, že v posledních týdnech byla v některých médiích zmiňována větrná energetika jako zlatý důl s návratností investic okolo tří let. „To nelze označit jinak, než jako naprosto mylné pochopení situace – takové návratnosti mohou dosahovat jen projekty s výraznou dotační podporou. Tedy takové projekty, kde financování dotací převýší zbývající dofinancování projektu bankovním úvěrem,“ míní Šustr.
U dotovaných projektů dochází podle něj mnohdy k výstavbě v oblastech s nízkou větrností. Vrtule tak za rok vyrobí výrazně méně, než je úroveň potřebná pro návratnost investic u projektů financovaných z vlastního kapitálu investora a bankovního úvěru. Například známé stroje v Jindřichovicích pod Smrkem za rok 2006 natočily 1095 MWh při instalovaném výkonu 1,2 MW, což přestavuje ekvivalent využití instalovaného výkonu 911 hodin (14 % z ročního fondu).
„Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné. Ve svém obecném důsledku tak dotace deformují trh,“ dodal Šustr. „Za smysluplné lze ještě považovat dotace umožňující municipalitám vytvořit vlastní kapitál, který je požadován pro získání bankovního úvěru. Výše takové dotace, která by nedeformovala trh, je snadno odvoditelná.„
Náklady spojené s výstavbou větrné elektrárny představuje nejen nákup stroje, ale také projekční a schvalovací aktivity, náklady spojené s pozemky, stavební práce a vyvedení výkonu do sítě. Nutné je i počítat s náklady na údržbu a příspěvky obcím. Celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 70 až 90 milionů korun v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky.