Dokončit prodej půdy

Otázku dokončení prodeje státní půdy by měla řešit novela zákona o prodeji státní půdy, která by zakotvovala změny bezúročného třicetiletého splátkového režimu na úročený. Dosavadní systém splátek byl považován Evropskou komisí za nedovolenou podporu, proto Pozemkový fond ČR prodej státní půdy v tomto režimu pozastavil. Nyní lze státní půdu kupovat pouze při splacení celé ceny do 60 dnů.

Důvodem přípravy této právní úpravy je, aby zemědělci nepřišli o půdu, o kterou se již přihlásili a nepřišli o možnost předkupního práva. „Ten, kdo požádal o koupi pozemku z nabídek, které byly vypsány během letoška a neměl možnost uzavřít kupní smlouvu, může se obrátit na naše pracoviště s tím, zda bude akceptovat jeden z návrhů. Buď do 60 dní zaplatí celou kupní cenu nebo vyčká na platnost novely a bude mít možnost podepsat smlouvu již v novém režimu v souladu s pravidly EU, a to v úročeném splátkovém kalendáři,“ vysvětlil minulý týden na společném jednání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR Michal Frydrych z Pozemkového fondu ČR. Úrok by se měl podle něj pohybovat kolem 5,5 procenta. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež potvrdil, že je již připraven pozměňovací návrh k zákonu o prodeji státní půdy. Výbor se jím bude zabývat začátkem října, uvedl. Pozemkový fond ČR. Podle Frydrycha vyšel také zájemcům vstříc tím, že sloučil srpnový a říjnový termín nabídky prodeje pozemků, čímž zemědělci získali delší čas k zajištění finančních prostředků k nákupu pozemků. Zástupce fondu dále podotkl, že tato novela zahrnuje ještě jeden pozměňovací návrh, a to prodej půdy oprávněným osobám. „Je tu stále závazek státu na oprávněné restituce ve výši tři čtvrtě miliardy korun a asi 145 tisíc hektarů státní půdy určené k prodeji,“ podotkl s tím, že vedení Pozemkového fondu se zasazuje o to, aby zbytková agenda, která bude převedena na budoucí Státní pozemkový úřad, byla co nejmenší. Připomněl, že s ukončením činnosti Pozemkového fondu ČR k závěru příštího roku a vzniku nového úřadu, který bude organizační složkou státu, souvisí i změna zákonů. Jde o zrušení zákonů o Pozemkovém fondu ČR a o prodeji státní půdy. Ty by měl nahradit nový zákon, který bude řešit právě i doprodej státní půdy. Budou se jím determinovat pravidla a povinnosti nově vzniklého Státního pozemkového úřadu při nakládání s majetkem. Prodej státní půdy bude nově probíhat v otevřeném výběrovém řízení. V současném zákonu o prodeji státní půdy se cena odvíjí od bonity půdy, ale nově by měla být stanovena znaleckým posudkem včetně přirážek. Splátky by měly být podle návrhu úročeny podle pravidel EU a budou maximálně desetileté. Otázka nákupu právnickými osobami, převod pozemků ve splátkovém režimu na příbuzné v přímé linii a další témata, která měla být součástí novely zákona o prodeji státní půdy, zpracované pracovní skupinou půda, kterou vedl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň, tam již nebudou zahrnuty. Mělo by tam však zůstat předkupní právo státu. Podle Frydrycha jde zatím o obecné rámce. „O těchto příslušných právních předpisech se však bude ještě hodně diskutovat,“ konstatoval. Nyní se připravuje analýza a pracovní skupina na ministerstvu se tím bude zabývat. Na jejím základě se bude zpracovávat finální návrh, který bude muset být hotový do konce září, informoval Frydrych. Burkoň připomněl, že novelu zákona o prodeji státní půdy, kterou zpracovala pracovní skupina jím vedená, předali na ministerstvo zemědělství. Připravovala se řadu let a nevládní organizace se na ní shodli. Jejím cílem bylo urychlit dokončení prodeje státní půdy. „Pro nás je doprodej státní půdy důležitý a jde nám o to získat vlastnické právo k tomu, co jsem nakoupili a zaplatili,“ prohlásil. Prezident Agrární komory ČR Jana Veleby uvedl, že přestává věřit, že politici a poslanci mají zájem na řešení situace s doprodejem státní půdy. „Domnívám se, že se připravují kroky k tomu, aby mohl státní půdu získat někdo jiný než čeští zemědělci,“ prohlásil Veleba s tím, že nevylučuje protesty proti nim. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský považuje problém pozastavení prodeje státní půdy na třicetileté splátky za opomenutí administrativy. „Měli jsme dohodu s EU o tomto způsobu prodeje do konce roku 2009. Někdo přitom zapomněl, že se musí vyjednat i na další období,“ uvedl s tím, že jestli by úrok pak měl činit zhruba pět procenty, měla by být možnost dotací úroků prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu podobně jako při nákupu půdy od soukromníků. Tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek uvedl, že u prodeje státní půdy by rádi zachovali podmínky, které tu byly dosud, i když chápou stanovisko Evropské unie. Podle něj není však příliš šťastné měnit něco na poslední chvíli. Pokud by v budoucnu byla možnost splátek po dobu deseti let, bylo by to pro asociaci ještě reálné. „I když čím by byla delší doba splácení, tím lépe,“ doplnil Šebek.