Doporučení Evropské komise pro hospodářské oživení

Evropská komise vydala a počátkem května na svých internetových stránkách zveřejnila doporučení pro hospodářskou politiku zemí EU v letech 2015 a 2016, ve kterých členské státy vyzývá k opatřením na podporu růstu a tvorby pracovních míst. Přijatá doporučení jsou podle komise odrazem jejího hospodářského a sociálního programu, který je od doby, kdy v listopadu roku 2014 nastoupila do úřadu komise pod vedením předsedy Jeana Clauda Junckera, postaven na třech vzájemně propojených pilířích: na podpoře investic, na provádění strukturálních reforem a na fiskální odpovědnosti.

Komise je přesvědčena, že úspěšné provedení letošních doporučení ze strany členských států má zásadní význam pro to, aby byl návrat evropského hospodářství k růstu a zaměstnanosti udržitelný a méně závisel na externích cyklických faktorech, které k ekonomickému oživení přispívají v současné době.

„K posílení evropského hospodářského oživení jsou zapotřebí další rozhodné politické kroky. Mnoho členských států se potýká s problémy, jako jsou vysoké zadlužení veřejného a soukromého sektoru, nízká produktivita a nedostatek investic, a tyto potíže vedou k vysoké nezaměstnanosti a ke zhoršování sociálních podmínek. Doporučení, která komise přijala, se zabývají tím, jak situaci řešit. Vypracovávání letošních doporučení provázela intenzivnější spolupráce s vládami, parlamenty a sociálními partnery a doporučení jsou stručnější a více se zaměřují na konkrétní problémy. Chtěli jsme totiž, aby se členské státy s doporučeními lépe ztotožňovaly a více se zasazovaly o jejich plnění,“ vysvětluje místopředseda komise odpovědný za euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.

K dalším opatřením vyzývá i Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu: „Země EU musí plně využít příležitosti, kterou nabízí počínající hospodářské oživení, a postarat se o to, aby se občané mohli vrátit do práce. Příznivý vývoj v ekonomice by jim měl pomoci s prováděním strukturálních reforem. Zvláštní pozornost musí státy věnovat těm, kteří během krize zůstali bez pomoci, což platí zejména o mladých lidech a dlouhodobě nezaměstnaných,“ řekla.

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici závěrem dodává: „Komise členské státy žádá, aby udržely tempo probíhajícího hospodářského oživení, které nesmí pominout jako pouhý sezónní jev. Od prvního dne, kdy se Junckerova komise ujala úřadu, byly jejími hospodářskými prioritami podněcování investic, podpora strukturálních reforem a zajišťování odpovědných fiskálních politik. Vydaná doporučení nesmí být chápána jako nějaké poučování národních vlád ze strany Bruselu. Jejich smyslem je podpořit členské státy při zajišťování růstu a zaměstnanosti, které jsou nutností pro nás všechny,“ vysvětlil Moscovici.

 

Doporučení pro jednotlivé země

Komise vydává individualizovaná doporučení pro 26 zemí a jedno doporučení pro eurozónu jako celek. Navrhovaná doporučení se nesou v duchu vytyčených priorit:

  • Členské státy mají podněcovat investice, aby podpořily budoucí růst. V tomto směru je nutné odstranit překážky, které ztěžují získávání financí a realizaci investičních projektů. Také je třeba urychleně plnit investiční plán pro Evropu, na který komise vyčlenila 315 miliard eur.
  • Očekávají se ambiciózní strukturální reformy na trzích výrobků, služeb a práce, které mají zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a investice. Podporou růstu a tvorby pracovních míst přispějí takové reformy k blahobytu a větší sociální spravedlnosti. Díky reformám ve finančním sektoru se zjednoduší přístup investorů k financím a zmírní se negativní důsledky, které s sebou nese snižování páky v bankovním, soukromém a veřejném sektoru.
  • Je třeba přijímat odpovědná fiskální opatření, jež navodí rovnováhu mezi krátkodobou stabilizací a dlouhodobou udržitelností. Členské státy, které vykazují vysoké schodky nebo vysoké zadlužení, se musí dále snažit o nápravu svých rozvah. Členské státy, které disponují určitým fiskálním prostorem, by pak měly přijímat opatření na podporu produktivních investic. Změny ve složení veřejných financí by měly více napomáhat růstu.
  • Členské státy by měly zlepšit politiku zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, aby lidem zajistily podporu a ochranu po celý jejich život a aby docílily silnější sociální soudržnosti, která je klíčovou součástí udržitelného hospodářského růstu.

Podkladem pro doporučení byly podle komise podrobné analýzy situace v jednotlivých členských státech. Individualizovaná doporučení jsou pak výsledkem celoročního otevřeného dialogu s členskými státy a staví především na rozboru zpráv, které o jednotlivých zemích komise vypracovává, a na národních programech reforem a programech stability či konvergenčních programech, které v dubnu předkládají členské státy. V doporučeních se také zohledňují nejnovější údaje uvedené v jarní prognóze komise.

Řecko a Kypr plní makroekonomický ozdravný program – doporučení proto nedostávají.

 

Doporučení pro ČR

Pro Českou republiku Evropská komise navrhla následující čtyři doporučení:

1. Dosáhnout fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP v roce 2016. Dále zlepšit nákladovou efektivnost a správu ve zdravotnictví.

2. Bojovat s daňovými úniky, zjednodušit daňový systém a provést protikorupční plán. Podniknout opatření ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti při zadávání veřejných zakázek, zejména zavedením centrálního registru veřejných zakázek a posílením vedení a dohledu.

3. Snížit vysoké daňové zatížení práce u osob s nízkými příjmy přesunutím daňové zátěže do jiných oblastí. Dále zvýšit dostupnost cenově přijatelných služeb péče o děti.

4. Přijmout reformu vysokého školství. Zajistit odpovídající odbornou přípravu učitelů, podpořit školy vykazující slabé výsledky a podniknout opatření ke zvýšení školní docházky u znevýhodněných dětí, včetně Romů.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down