Hospodaření akciové společnosti Agra Deštná z Jindřichohradecka je mírně ziskové i bez dotací. Ty podnik vkládá do svého rozvoje – modernizuje provozy v živočišné výrobě, pořizuje výkonnou techniku a nakupuje půdu. Své osvědčené know how nyní firma uplatňuje i v blízkém zemědělském podniku, jemuž naopak došly síly.
Základ, na němž management společnosti z Deštné staví úspěšné podnikání, je vysoká produktivita práce a dobrá organizace všech činností. „Na to, co děláme, zaměstnáváme málo lidí,“ říká ředitel Agra a. s. Štefan Šuba. Podnik se šedesáti pracovníky hospodaří na 2350 hektarech zemědělské půdy, z nichž 1950 hektarů je orné. Vedle polařiny si udržuje silnou živočišnou výrobu založenou na produkci mléka. Vyrábí krmné směsi a provozuje vlastní benzinovou stanici.
„Dříve u nás v administrativě pracovalo 35 lidí, dnes je jich 14, přitom papírování je stále víc a víc. Na druhou stranu jsou velkým pomocníkem počítače,“ nezapomíná ředitel. Byl by rád, kdyby došlo na sliby, které slyší od české vlády i z Evropské unie, že byrokratická zátěž se sníží. Zatím je to spíš stále horší a horší, hodnotí.
Kroky na záchranu podniku
Podle ekonomů přetrvává v českém zemědělství přezaměstnanost a rezervy bývají i v kvalitě managementu. Na tyto nedostatky narazila také společnost Agra Deštná, když převzala Zemědělský podnik Hospříz, a. s., vzdálený asi 25 kilometrů. Hned poté, co firmu v úpadku po odkoupení akcií majetkově ovládla, začala s propouštěním.
„Udělali jsme si inventuru a zjistili, že deset lidí přebývá, tak jsme se s nimi rozloučili. Vyměnili jsme i management a upravili živočišnou výrobu,“ jmenuje ředitel Šuba hlavní kroky, k nimž nový majoritní akcionář okamžitě přistoupil v hostřízském podniku, hospodařícím asi na 1650 hektarech. Když Agra Deštná vstoupila do podniku s ekonomickými problémy, v regionálním tisku tamní ředitel zprávu okomentoval jako jistotu, že v Hospřízi se zemědělství bude dělat dál a je zajištěna dobrá budoucnost firmy. Štefana Šubu taková důvěra očividně těší.
Mléčnou kvótu překročí
Více než polovinu tržeb společnosti Agra Deštná přináší živočišná výroba. „Jsme rádi, že jsme ji na počátku devadesátých let nezrušili, jako některé jiné podniky, a vydrželi jsme,“ hodnotí s odstupem času ředitel firmy. Mléčná farma s dnešním stavem 650 dojnic postupně prošla modernizací, od stlaného provozu k bezstelivovému. Díky převodnému křížení holštýnským plemenem se zvedla užitkovost na 9500 litrů. „Letos chceme dosáhnout hranice deset tisíc litrů,“ plánuje Štefan Šuba.
Je mu také jasné, že přidělená mléčná kvóta jim při rostoucí užitkovosti nestačí a překročí ji asi o dvě procenta. Tomu se dříve snažili předejít a kvótu si za 450 tisíc korun přikoupili, jenže při plošném krácení o stejný díl opět přišli. „Dnes se už nevyplatí kvótu kupovat, když za ni prodávající chce sedm či osm korun za litr. Pomohlo by nám, kdybychom dostali část z rezervy, pak bychom už kvótu dodržovali. Snižovat stavy dojnic zatím nechceme,“ brání se ředitel.
Mléko prodávají přes Mlékařské a hospodářské družstvo Jih do Madety. Snižování nákupních cen mléka se jistě žádnému chovateli nelíbí, v Deštné ho i tak vyrábějí se ziskem. „I při osmi korunách za litr je pro nás produkce rentabilní. Je to tím, že jsme předělali stáje a máme dobrou organizaci práce,“ vysvětluje ředitel podniku. Díky tomu, že mlékárně dodávají 15 tisíc litrů mléka denně, dostávají množstevní příplatek patnáct haléřů na litr. V lednu jim cena vyšla na 8,18 koruny za litr.
Kdy držet chov prasat
Zdejší chov prasat není rozsahem významný, výsledky však stojí za to. „Máme asi sto prasnic, užitkovost je 24 selat. Starají se o ně mladí lidé, které práce baví, porodnu jsme rekonstruovali asi před deseti lety a navíc tu zužitkujeme obilí,“ vyjmenovává Štefan Šuba důvody, proč si chov drží.
Naopak chov prasat v Hostřízi zastavili pro špatné výsledky a nevyhovující objekty. Pozornost v převzatém podniku soustředí na skot – nosné je mléko a k tomu budou pást masné krávy. U dojnic zavedli převodné křížení na holštýnky, u krav bez tržní produkce mléka začali s připouštěním plemene charolais. Oživují tam také malá jatka. „Protože masokombinát ve Studené končí s nutnou porážkou, chceme ji stáhnout do Hostříze,“ dodává ředitel.
Vše pro vysokou intenzitu
Stejně jako v živočišné výrobě je vysoká intenzita cílem i v polařině. „Vysoká užitkovost a výnosy nám přinášejí peníze. Každé podnikání musí dělat zisk, jinak to není podnikání. Proto nechceme ustupovat z intenzity,“ odmítá Štefan Šuba příklon k jejímu snižování, což jako cestu pro budoucnost zemědělství v Evropské unii doporučují v souvislosti s odbouráním exportních subvencí někteří odborníci.
Za příklad, proč usilovat o vyšší výnosy, si ředitel bere brambory. Pěstují jen průmyslové – pro škrobárnu a na výrobu lupínků, z hektaru v průměru sklízejí 45 až 50 tun. „Při takovém výnosu je pro nás produkce výhodná, kdybychom sklízeli z hektaru 20 nebo 25 tun, výroba by nevynášela.“
Výměra obilí tu představuje kolem 850 hektarů, výnosy stabilně, i při méně příznivém počasí, překračují šest tun. Pšenice i ječmen většinou vychází v potravinářské kvalitě. Krmné obilí podnik potřebuje pro vlastní krmení, do výroby krmných směsí, vyváží ho také do Rakouska, kde podle ředitele dostane lepší cenu než doma. Stabilní výnosy má Agra Deštná, hospodařící v katastru šesti obcí, také u řepky, kterou pěstuje na 230 hektarech. Vloni sklidili v průměru 3,85 tuny z hektaru. Na zhruba 70 hektarech tradičně dělají len, což vyplývá i z toho, že podnik drží pětinový majetkový podíl ve zpracovatelské firmě Čemolen.
V Deštné bude bioplynová stanice
Asi deset procent tržeb má podnik z provozu benzinové stanice a výroby krmných směsí. „Máme tři pojízdné míchárny, za minulý rok jsme vyrobili přes 16 tisíc tun,“ přibližuje nezemědělskou činnost ředitel.
Na obzoru jsou další doplňkové příjmy, které má přinést chystaná bioplynová stanice. O ní tu začali uvažovat po přechodu na kejdové hospodářství. Mají už stavební povolení, ale plánovaná kapacita se jim zdá malá, proto projekt předělávají na vyšší výrobu bioplynu. „Nejdéle v příštím roce chceme začít stavět. Teď podáváme žádost o podporu z operačního programu průmysl a podnikání, protože pod zemědělstvím se to téměř nepodporuje. Elektrickou energii budeme prodávat do sítě, teplo využijeme na topení, ohřev vody i na sušení obilí.“
Za dotace kupují půdu
Za poslední dva roky podnik nakoupil asi 200 hektarů zemědělské půdy. „Všechny pozemky, které vlastníci nabídnou, kupujeme. Používáme na to peníze z dotací. Lidé chtějí zaplatit hned, proto se nehlásíme do programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, který se nám zdá navíc administrativně velmi složitý,“ vysvětluje ředitel firmy. S podporou fondu si v Deštné pořizují stroje, k modernizaci provozů využívají i operační program.
Zkrátka nepřijdou v dobře hospodařící společnosti ani zaměstnanci. „Myslím, že v okrese ze zemědělských podniků platíme nejlépe. Průměrná mzda je u nás asi 16 900 korun.“ Lidé tu také pracují s velkým nasazením. Vždyť kde mají výkony na pracovníka 1,55 milionu korun, tak jako v Agra Deštná?
