Zlínský kraj patří mezi nejvýznamnější zemědělské regiony v České republice. Je zde soustředěna tradiční zemědělská produkce, avšak rozsáhlá území kraje zasahují také do horských a podhorských oblastí podléhajících zvláštnímu režimu. Vedení kraje proto věnuje zemědělství zvýšenou pozornost. Vedoucího oddělení zemědělství, lesního hospodářství a rybářství odboru životního prostředí a zemědělství na krajském úřadě ve Zlíně ing.Františka Krejčího jsme se zeptali, jak kraj může napomoci dalšímu rozvoji zemědělství.
Jak byste charakterizoval strukturu zemědělství ve vašem kraji?
Zlínský kraj se z pohledu způsobu zemědělského hospodaření dělí na dvě rozsáhlé oblasti, které se svou vnitřní strukturou od sebe dost významně liší. Bývalé okresy Uherské Hradiště a Kroměříž leží v úrodných nížinách moravských úvalů, tedy v ideálních místech pro rozvoj tradiční zemědělské produkce. Navazují na zemědělsky nejrozvinutější oblasti Jihomoravského a Olomouckého kraje. Naproti tomu zemědělská produkce v bývalých okresech Vsetín a Zlín má svá významná specifika. Jedná se zde především o hospodaření v horských a podhorských oblastech. Převážná většina státních dotací proto zatím směřovala právě do těchto méně úrodných regionů na severu a severovýchodě.
Jak jste spokojeni s pravomocemi, které přísluší vašemu resortu při krajském úřadě? Jste vůbec schopni nějak účinně působit na udržení zemědělské produkce v kraji?
Snažíme se o to v rámci našich dosti omezených možností. Po vzniku krajů na nás z ministerstva zemědělství nepřešly téměř žádné nové kompetence. Nemáme tedy příliš mnoho nástrojů k tomu, abychom mohli nějak účinně podporovat rozvoj zemědělství. V podstatě mám nově přísluší pouze kontrola objemu produkce máku a konopí. Jinak jsme pouze převzali některé pravomoci po zrušených okresních úřadech.
Přesto rozhodujete o některých státních dotacích. O které podpory zemědělcům se jedná?
Jde především o finanční příspěvky na hospodaření v lesích a po zrušení okresních úřadů také o náhrady vyplývající z lesního zákona. Ty jsou skutečně poskytovány prostřednictvím kraje. Směřují především do již zmíněných horských a podhorských oblastí na Vsetínsku a Zlínsku. V souvislosti s dotacemi čekáme, co se změní po 1.květnu, - po vstupu naší země do EU. Předpokládáme, že zemědělci ve Zlínském kraji budou čerpat dotace ze strukturálních fondů, to znamená ze zdrojů jako je Horizontální plán rozvoje venkova a Operační program, a dalších podpor z národních zdrojů. Už teď je jasné, že převážná část dotací z EU bude realizována přes Agrární platební agenturu SZIF, konkrétně skrze její regionální pracoviště v Olomouci.
Jakým způsobem podporuje zemědělce kraj? Máte nějaké vlastní programy podpor a dotací?
V loňském roce jsme odstartovali hned několik takovýchto podprogramů, které jsou naše vlastní. Podporujeme především chovatele ovcí a vinaře. Na základě odborné studie jsme například zjistili, že v horských a podhorských leží až čtyři a půl tisíce hektarů zemědělské půdy, která není oddělávaná. Těmto místům vedeným jako zemědělsky využívaná půda přitom hrozí neřízené samovolné zalesňování. Výbor pro zemědělství a životní prostředí zastupitelstva Zlínského kraje proto vloni projednal možnosti, jak tomu zabránit, a krajská rada rozhodla finančně podpořit chovatele ovcí, kteří budou obhospodařovat tyto plochy. V loňském roce jsme pro tento podprogram vyčlenili téměř 625 tisíc korun. Bylo za ně nakoupeno 240 kusů plemenných ovcí a beranů. Letos budeme v této podpoře pokračovat a kraj vyčlenil z rozpočtu jeden milionu korun pro tento účel.
Zmínil jste se, že podporujete také vinaře ve Zlínském kraji…
Ano, ale má to svá specifika. Z pohledu celkového objemu zemědělské produkce pochopitelně nelze náš kraj považovat za typicky vinařský. Avšak do oblastí kolem Uherského Hradiště zasahuje silně vinařský region jižní Moravy. Na Moravě je soustředěno asi 95% veškerých ploch vinné révy v České republice a zbývajících 5% připadá na vinice v Čechách. Snažíme se pěstování vinné révy na Uherskohradišťsku podržet. Vloni jsme například schválili dotaci na kategorizaci viničních tratí. Ta spočívá v tom, že jednotlivé plochy viničních tratí dle jednotlivých vinařských obcí byly rozděleny do tří kategorií. Nejkvalitnější plochy budou oznámkovány jako kategorie jedna, trojka bude naopak znamenat, že vinice by zde už neměly být obnovovány. Při kategorizaci byl brát v úvahu typ a kvalita půdy, situování v terénu, výnosy za posledních pět let, sortiment pěstovaných odrůd, inverzní polohy a mnoho dalších kritérií.
Spolupracujete v oblasti podpory vinařství také s Jihomoravským krajem?
Společně s ním zavádíme takzvaný systém integrované produkce do vinohradnictví. Ten spočívá ve vybudování meteorologických stanic, s jejichž pomocí se bude určovat, jak a kdy používat chemii na vinicích. Tento projekt připravujeme společně také s ministerstvem zemědělství, vinařskými obcemi a podniky. Náš kraj do něho přispěje celkem 163 tisíci Kč, což bude představovat necelých 6% z jeho celkových nákladů. Hlavní finanční zátěž ponese Jihomoravský kraj.
Má smysl podporovat vinaře právě nyní, v době vstupu naší země do Evropské unie? Vinice přece nebudou po vstupu dále rozšiřovány…
Máte pravdu. Právě proto podporujeme již zmíněnou kategorizaci viničních tratí. Jde o to vytipovat nejlepší plochy pro vinohrady a na nich pokračovat v pěstování vinné révy. Dokonce i po vstupu do Evropské unie bude možná nová sadba jako náhrada za zrušení jiné vinice. Avšak pouze v rámci ploch, které budou zařazeny do kategorie jedna. To jen podtrhuje smysl našich podpor do zmapování tohoto odvětví.
