Dovoz zeleniny a ovoce do ČR je vysoký

Podle údajů Českého statistického úřadu se do České republiky dovezlo v loňském roce zeleniny, ovoce a ořechů v součtu za 22,5 miliardy korun. Nejvíce výpěstků se dováží ze Španělska. Nepříznivý vývoj si uvědomuje i ministerstvo zemědělství. Součástí jeho dlouhodobé strategie jsou také opatření pro růst soběstačnosti ČR u ovoce a zeleniny.

Podle údajů ministerstva zemědělství pocházely v roce 2011 z dovozu téměř dvě třetiny domácí spotřeby zeleniny a zhruba čtvrtina snědeného ovoce mírného pásma. Loni se zeleniny dovezlo za více než deset miliard korun, z toho pětina pocházela ze Španělska. Na pomyslné druhé příčce skončilo Nizozemsko s 1,7 miliardy korun, více než miliardu přesáhly dovozy z Německa i Polska. Ovoce a ořechů se dovezlo nejvíce také z pyrenejského poloostrova, druhým nejvýznamnějším dovozcem ovoce do Česka je Itálie.
Významnou část importů ovoce představují exotické druhy, ve velkém se ale do země vozí i ovoce mírného pásma. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík odhaduje naši soběstačnost u ovoce mírného pásma v čerstvém stavu asi na čtyřicet procent. Například u hrušek je podle něj stát soběstačný jen z jedné pětiny. Podobná situace je také u švestek, broskví či meruněk, dodal.
Spotřeba ovoce v České republice jde v posledních letech dolů, a to kvůli snaze lidí šetřit. Z dosud nejvyšších 90,4 kilogramu na osobu a rok v roce 2009 se spotřeba během dvou let propadla o třináct procent na 79 kilogramů na osobu. Nejvíce klesla spotřeba jablek. Pozici na trhu ztrácejí hlavně domácí producenti, protože dovozy jablek do ČR loni dosáhly rekordu. Jablka se na spotřebě čerstvého ovoce podílejí zhruba třiceti procenty. Po jablkách jsou nejvíce konzumovaným ovocem v souhrnu pomeranče a mandarinky asi se třinácti kilogramy na osobu a rok.
Osevní plochy zeleniny v ČR klesly za posledních deset let takřka o třicet procent ze zhruba 12 700 hektarů v roce 2002 na letošních 9171 hektarů. Její dovoz naopak vzrostl o více než polovinu a ze zahraničí nyní pochází zhruba dvě třetiny v tuzemsku snědené zeleniny. Nepříznivě podle zelinářů zapůsobilo především otevření trhu po vstupu do Evropské unie, protože některé unijní země obor podporují více než ČR.
Vysoký podíl dovážené zeleniny se nedaří snižovat i kvůli nedostatku zpracovatelských kapacit. Situace se podle zelinářů zhoršila po vstupu do Evropské unie, kdy se do ČR začala ve velkém vozit zelenina nejen z Polska, ale i ze západní Evropy, a po nástupu obchodních řetězců. Kromě nejznámějších mochovských mrazíren postupně zanikaly i provozy v Litoměřicích, Kunovicích nebo Olomouci.
Ministerstvo zemědělství chce od roku 2014 pomocí dotací přimět farmáře, aby kromě dnes převládajícího obilí a řepky pěstovali opět více jiných na pěstování náročnějších plodin, zejména ovoce a zeleninu. Zelinářství a ovocnářství je totiž mimo jiné náročnější na pracovní sílu, a tedy zdrojem pracovních příležitostí na venkově.
Pěstitelé tento plán vítají. Podle Ludvíka ale bude důležité, aby tento materiál byl zapracován do příslušné legislativy, která bude realizovat nové programové období Společné zemědělské politiky EU na území ČR. Pro ovocnáře bude podle něj důležitá zejména podpora investic do sadů, skladování či posklizňové úpravy, ale také například pobídky pro vytváření odbytových organizací či faremní zpracování výpěstků.