Dovozy mléčných výrobků v letošním prvním čtvrtletí meziročně podle Agrární komory znovu vzrostly, u másla skoro o čtvrtinu. Podle komory se jej dovezlo 6,677 milionu kilogramů, zatímco loni v prvním čtvrtletí to bylo 5,343 milionu kilogramů. Podíl dovozů na tuzemské spotřebě mléčných výrobků nyní podle komory činí 42,3 procenta. Komora se proto podle svého prezidenta Miroslava Tomana obává snižování rozsahu živočišné výroby v České republice a požaduje utlumení dovozů.
Podle Tomana jde o pokračování přetlaku výroby na evropském trhu, daném jak ruským embargem na dovozové potraviny, tak i zrušením mléčných kvót. "Státy se snaží za jakoukoliv cenu vyvést výrobky na zahraniční trhy, v tomto případě do střední a východní Evropy," řekl Toman. Obchodní řetězce by podle něj měly více nakupovat zboží v ČR, nikoli v Polsku nebo Německu. Stát by podle něj měl razantněji zasáhnout, jinak hrozí útlum živočišné výroby. Podle prozatímních propočtů komory by to podle něj mohlo zasáhnout 10 000 až 15 000 pracovních míst. "Nyní se bavíme, že v OKD pracuje okolo deseti tisíc lidí a v živočišné výrobě pracuje ten samý počet. Stát by měl rozhodnout, co je pro něj důležité," argumentoval Toman. Ministerstvo zemědělství, potažmo Evropská unie, podle něj jenom radí, co by zemědělci měli dělat, ale sami nekonají.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
S panem prezidentem Tomanem souhlasím, stejná situace je s vepřovým a drůbežím masem a vejci. Ministerstvo zemědělství v posledních letech živočišné výrobě hodně pomohlo, ale tížený efekt se nedostavil. Soběstačnost je stále v nedohlednu a pokud to takto půjde dál bude se naopak snižovat. Bez dotací, které jdou do tohoto odvětví by mnoho chovů již dávno neexistovalo, ale na druhou stranu se dotace míjí účinkem, když výsledný produkt prodáváte pod cenou nebo ho na trh nedostanete kvůli dovozům vůbec. Dotace by měly mít účel rozvíjet, zkvalitňovat a ne jen udržovat. V České republice by měla být větší politická vůle zasáhnout proti dovozům za ceny neodpovídající reálným nákladům na výrobu, jinak dojde k rušení chovů a tím k navazujícím negativním důsledkům, které naznačil prezident Toman.
Tento trend postupné likvidace živočišné výroby probíhá už od vstupu do EU. Živočišná výroba znamená následně výrobu potravin a potažmo produkci organické hmoty zpět na zemědělskou půdu, což zvyšuje její úrodnost a vůbec zlepšuje životní prostředí, péči o přírodu apod. Problém je v nastaveném systému dotací přímé platby na hektar, kam jde cca 75% dotací. Dotujeme pak především kukuřici do bioplynek na výrobu elektřiny a řepku na výrobu biolihu. To už není zemědělství, to je energetika, to není zemědělec, ale energetik, tyto dotace by měli jít z MPO a ne z ministerstva zemědělství. Zemědělec má vyrábět potraviny a ne elektřinu a benzin. To je celý problém. Na západě tohle vědí a systém dotací mají nastaven úplně jinak, dotace na zvířata, pro farmáře co vyrábějí lokální potraviny, na statková hnojiva vyvezená na pole apod. U nás jen likvidujeme zvířata, pak není kejda na pole, které posypeme chemickým práškovým hnojivem, tím vyčerpáváme půdu a nic do ní nevracíme, zvyšuje se eroze půdy a vznikají budoucí pouště. Vyvážíme 50% elektřiny a dovážíme 40% potravin, to není normální. Hlavním úkolem státu je ubránit a uživit vlastní národ, vývoz elektřiny na úkor potravin není v národním a bezpečnostním zájmu žádné chytré země na světě, to se může stát jen v Česku. Budoucnost nám to vrátí, naše děti nám to vrátí i s úroky. Selský rozum a státnický přístup, co měl Antonín Švehla, nám chybí, za snadný peníz pro někoho prodáváme svoji krajinu a její budoucnost. O dovozech silně dotovaných potravin ani nemluvě. Necháme si zničit zemědělství, necháme se zavážet potravinovým odpadem z okolních zemí? Chovy zvířat, co zmizí, se obnovují dlouho a těžce, to není jako vyrobit auto či mobil.