V plném proudu jsou jarní práce na chmelnicích. Stovky lidí pracují na drátkování. Pěstitele v Ústeckém kraji trápí podobně jako jiné zemědělce nedostatek vláhy, kvůli němuž vzrostou náklady na postřiky. Odbyt Žateckého poloraného červeňáku, který získal chráněné označení původu, a dalších druhů chmele přitom roste. Uvedl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Kromě nedostatku vody nelze podle Kovaříka ze současného vývoje počasí nic usuzovat. "Žádné velké problémy nejsou, mírné ochlazení zdrželo růst, takže uvidíme v srpnu," podotkl. Pěstitelé ještě monitorují škody po loňských červnových povodních a předloňských mrazech. Následky se totiž mohou projevit až nyní.
Loňské červnové povodně zničily v Česku úrodu chmele na 230 hektarech tak, že na nich pěstitelé nemohli sklízet. Celkem velká voda zasáhla 700 hektarů chmelnic. Škoda na úrodě, chmelnicích i materiálu byla přibližně 90 milionů korun.
Právě s ohledem na zničené plochy se loni zvýšilo nové osázení. "Velké procento z toho ale tvoří náhrada zničených chmelnic, celkový počet osázených ploch vzrostl jen mírně. Naším cílem je nyní stabilizovat situaci. K tomu, aby se pěstitelům dařilo, potřebujeme pomoc státu a perspektivu v podobě odbytu," vysvětlil Kovařík.
Zájem o český chmel po letech opět roste. "Oproti dvou či třem letům zpátky, kdy byl přetlak na světovém trhu a pivovary spekulovaly s cenou, se dnes zvyšuje poptávka. Vliv to má na uzavírání smluv, které jsou dlouhodobé. Mírně vzrostla i cena chmele, ale pořád jsme pod úrovní 90. let," řekl Kovařík.
Nejdražší na pěstování chmele je podle Kovaříka lidská práce, která je zatím stále nenahraditelná. Právě na jaře přitom pracuje na chmelnicích nejvíce lidí. Před rokem 1989 tyto činnosti zastávali studenti středních či vysokých škol. Teď pěstitelé najímají brigádníky přes agentury nebo zaměstnávají místní. "Problém s lidskými zdroji bude asi i v budoucnosti, ačkoliv proklamovaná krize nám nahrála, přeci jen si začali lidé víc vážit práce," uzavřel Kovařík.
V České republice je zhruba 4339 hektarů chmelnic. České firmy loni vyvezly 3531 tun chmele. Nejvíce chmele směřovalo jako tradičně do Japonska. Loňská sklizeň oproti roku 2012 vzrostla o 1000 tun na 5330 tun.*
