Farma Neveklov s. r. o., která v soutěži Zemědělec roku pořádané vydavatelstvím Profi Press získala loni titul ve Středočeském kraji, se zaměřuje především na rostlinnou výrobu. Ta tvoří také většinu jejího obratu, který se pohybuje ročně kolem 30 milionů korun. Podle jednatele a agronoma společnosti Jiřího Kadeřábka jsou však pro úspěch farmy tím hlavním především schopní pracovníci a výkonná zemědělská technika.
Neveklovský podnik hospodaří na celkové výměře 1134 hektarů zemědělské půdy. V loňském roce, který nebyl pro pěstitele v České republice z hlediska počasí právě ideální, sklízeli z téměř tří set hektarů pšenici, z více než dvou set hektarů řepku a zhruba ze stejné výměry oves. Na necelých 150 hektarech pak pěstovali ozimý ječmen, a přibližně na sto hektarech nahý oves pro potravinářské účely. Zbytek výměry tvoří kromě několika desítek hektarů sladovnického ječmene také 15 hektarů množitelských porostů a trvalé travní porosty. Na těch farma ročně vykrmí kolem 60 kusů skotu masného plemene charolais .
Pěstitele loni potrápil hlavně déšť a zamokřené půdy. „Ve srovnání s ostatními podniky jsme to ale myslím zvládli docela dobře. Pšenici i řepku jsme sklidili včas a v dobré kvalitě a na září zbylo jen několik ploch ovsa. Sklizeno však nakonec bylo všechno a nic jsme nemuseli zaorávat. I přes tato úskalí se nám podařila rekordní sklizeň u pšenice ozimé, řepky ozimé a ovsa nahého,“ říká Kadeřábek.
Odkup brzdí rekonstrukci
Farma se potýkala dlouhou dobu s problémy při nákupu budov a pozemků ve více než hektarovém areálu, kde má sídlo, garáže pro zemědělskou techniku, sklady a ostatní zázemí pro zemědělskou výrobu. Ten měla po mnoho let pouze v pronájmu od pozemkového fondu. „Budovy se nám po dlouhých tahanicích s pozemkovým fondem nakonec podařilo odkoupit, ale vzhledem k tomu, že se prodej táhl kvůli nejrůznějším změnám předpisů a podmínek neúnosně dlouho, většina budov zchátrala a náklady na jejich opravy a rekonstrukce budou proto podstatně vyšší. Navíc stále ještě nemáme ve vlastnictví veškeré pozemky pod těmito stavbami, takže nám zde zbývá odkoupit ještě několik pozemků. To nás samozřejmě limituje při plánování rekonstrukce a případně nové výstavby v areálu farmy, “ vysvětluje jednatel společnosti.
Chybí posklizňová linka
Zhruba před dvěma lety farma dokončila obnovu svého vozového parku. Nakoupila několik nových traktorů John Deere, novou sklízecí mlátičku New Holland a manipulátor. V posledních dvou letech inovovala také stroje na sklizeň pícnin. Takže je po stránce zemědělské techniky vybavená dostatečně.
„Tyto investice se nám v posledních dvou letech začínají vyplácet a přinášet své ovoce, a to nejenom v oblasti technologie zemědělské výroby, ale i ekonomicky. Ukazuje se, že nastolená cesta je správná a je třeba v tomto trendu i nadále pokračovat,“ uvádí Kadeřábek.
Na běžné opravy má farma vlastní dílnu, nicméně u nejnovější techniky musí využívat servisní služby, v tomto případě převážně společnosti Strom Milín a Kvarto Bystřice, s nimiž má podnik dlouhodobě dobré zkušenosti. Určitý deficit jednatel společnosti spatřuje v posklizňové úpravě obilí a v kapacitě skladových prostor. „Nechceme prodávat obilí při žních přímo z pole a být závislí na jiných subjektech, takže budeme muset v následujícím období investovat řádově několik milionů korun do posklizňové linky, včetně sušičky obilí a manipulační techniky tak, aby ji bylo možné využívat co nejdříve, nejlépe už při letošních žních. V dalších letech pak chceme rozšířit kapacitu skladů. Zatím nejsme rozhodnuti, zda využijeme velkokapacitních sil nebo postavíme další halu k uskladnění 1000 až 1500 tun obilí,“ říká Kadeřábek.
V současné době využívá farma dvě haly, každou o kapacitě kolem tisíce tun obilí. Celková produkce podniku se však pohybuje na úrovni 4000 až 4500 tun obilí, takže je dnes schopen uskladnit zhruba polovinu. Podle Kadeřábka by však bylo optimální mít vlastní sklady alespoň na 70 procent produkce.
Ještě není zřejmé, zda k tomu farma využije některý z dotačních titulů. „Záleží na tom, pro jakou cestu se rozhodneme, zatím jsme ve fázi posuzování nabídek,“ dodává jednatel s tím, že v současnosti podnik nemá žádné úvěry a to z vlastních zdrojů pořizoval i veškerou zemědělskou techniku.
Za vším jsou lidé
Za úspěchem farmy v prestižní soutěži Zemědělec roku stojí, kromě neustálé snahy o zlepšování výroby a testováním různých variant pěstebních technologií, především schopní zaměstnanci. V podniku jich pracuje v současnosti devět, z toho sedm přímo v provozu.
„Pracovní síla je dnes to nejdražší, a pokud je kvalifikovaná, také zároveň to nejcennější.
Proto je hlavní motivovat lidi a dobře zorganizovat jejich činnost. Druhým faktorem je kvalitní a efektivně využívaná zemědělská technika, inovativní technologie obhospodařování půdy a v neposlední řadě také využívání nejnovějších poznatků v pěstování rostlin. Kvalitní pracovníci jsou však základ,“ konstatuje Kadeřábek.
Samozřejmě je třeba najít ty spolehlivé a zajistit také generační výměnu, protože starší a zkušení pracovníci postupně odcházejí do důchodu a je nezbytné vychovat jejich nástupce. „Proto jsme už před dvěma roky přijali tři nové mladé zaměstnance, aby po tu dobu vstřebali všechno, co umějí jejich starší kolegové, aby na sobě pracovali, získali zkušenosti a posunuli se dál,“ vysvětluje jednatel. Podnik na nová místa nevypisoval žádné výběrové řízení, ale vycházel z vlastních zkušeností „Snažili jsme se vždycky lidi vyzkoušet sami nejdříve v rámci brigády. Většinou se ukázalo, co v nich je, a ty, kteří se osvědčili, jsme oslovili s nabídkou stálého pracovního poměru. Myslím, že dnes mámě poměrně stabilizovaný pracovní kolektiv,“ soudí Kadeřábek.
Zaměstnanci, vesměs lidé z okolí farmy, jsou podle jeho slov motivováni nejen nadprůměrným platovým ohodnocením, ale také moderní technikou, s níž je práce baví. Právě s její pomocí uvažují využít v budoucnu v praxi zásady precizního zemědělství.
Nejistá sezóna
Vrásky na čele vedení farmy však dělá určitá nejistota s nastavením podmínek pro dotace v letošním roce a v následujícím období. „Bohužel kvůli zpoždění ani počátkem roku není zcela zřejmé, jak bude vše fungovat, takže je třeba být připraven na leccos a musíme se s tím vyrovnat,“ říká jednatel.
Jde například o tzv. greening, tedy povinné ozelenění na určité ploše výměry podniku, které by mělo být podmínkou pro přiznání dotací. Určitou možností, jak vyhovět této podmínce, by podle něj mohlo být rozšíření množitelských ploch. Na nich totiž farma pěstuje pro semenářskou společnost Seed Service s. r. o. především travní porosty, kostřavu, jílky, bojínky apod.
„Vše ale bude záležet na konkrétním znění předpisů, které k dotacím vydá ministerstvo zemědělství,“ uzavírá Kadeřábek.*
