Cílevědomá práce všech zaměstnanců, kdy každý plní co nejlépe svěřené úkoly, je receptem na úspěšné podnikání, tvrdí jednatel společnosti Lupofyt s.r.o, Chrášťany Jaroslav Mikoláš, která hospodaří na Rakovnicku a zabývá se výhradně rostlinnou výrobou. Právě ta obsadila třetí místo v soutěži Zemědělec roku 2008, pořádané vydavatelstvím Profi Press.
Společnost Lupofyt Chrášťany vznikla v roce 1992, kdy začínala v jedné pronajaté kanceláří. V současnosti sídlí v nově zrekonstruovaném objektu. Vlastní ji tři společníci, kteří jsou zároveň jejími jednateli. Kromě Jaroslava Mikoláše to je Zbyněk Polívka, který má na starosti chmelové hospodářství, a Václav Burger. Ten se stará o dotace, pojištění a podobné záležitosti.
Lupofyt původně hospodařil na 950 hektarech , v roce 1999 přibral pak pozemky zkrachovalé firmy Agrohop Lišany. „Tím nám přibylo 600 hektarů a postupně jsme se zvětšovali,“ uvedl Mikoláš. V současnosti společnost obhospodařuje 1940 hektarů zemědělské půdy, z toho asi 85 hektarů tvoří chmelnice. Podle jednatele je nynější výměra ideální. „Máme dvě samostatná střediska: pěstování chmele a polní výroby. Každé má své zaměstnance a samostatnou ekonomiku,“ přiblížil s tím, že středisko polní výroby zajišťuje také zemědělské služby, například sekání, setí či postřiky. „Strojní vybavení je však plně přizpůsobené pro naše potřeby,“ podotkl.
Zaměřují se na pěstování olejnin Na orné půdě se Lupofyt specializuje zejména na pěstování olejnin, které zaujímají přibližně 60 procent orné půdy. Řepku pěstuje asi na 780 hektarech a na 325 hektarech mák. „Je to velmi nezdravá struktura,“ připouští Mikoláš. Plodinám ji však Chrášťanští vynahrazují v ostatních agrotechnických opatřeních, jako je speciální hnojení. „Na každém bloku například vyhodnocujeme, jak je půda zásobena živinami a podle toho hnojíme. Podle stavu porostu pak zvažujeme, zda použít fungicid a podobně,“ sdělil. Ke každému poli přistupují totiž velmi individuálně. „Proto máme na polích dva agronomy.“
Vzhledem k výraznému zastoupení olejnin jsou pozemky společnosti také oblíbeným cílem výzkumných pracovníků. „Spolupracujeme zejména s Českou zemědělskou univerzitou, s Výzkumným ústavem Kroměříž, se společností Český mák, Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin a s Výzkumným ústavem rostlinné výroby Ruzyně. Provádíme odrůdové pokusy a zkoušíme různé technologie pěstování. Výsledky prezentujeme na polních dnech,“ sdělil. Společně s Agrou Střelské Hoštice mají pilotní farmu, kde na vyčleněných 170 hektarech ověřují tzv. top technologie. Výhodou společnosti podle Mikoláše je , že se snaží být u všeho mezi prvními, ale k tomu musí mít kvalifikované a spolehlivé lidi. „Je potřeba vytvořit prostor pro techniky, kteří v podniku pracují, aby měli čas se vzdělávat, čas na pokusy a zároveň musí chodit po poli. Špičkoví musí být samozřejmě i další pracovníci, na něž se opravdu můžeme spolehnout,“ připomněl. Společnost zaměstnává 20 pracovníků. „Máme stabilní kádr pracovníků, jsou to vysoce kvalifikovaní spolehliví a samostatní lidé.“ Vedení společnosti přitom velký důraz dává na péči o zaměstnance. „Podle situace v zimě jezdíme do lázní, byli jsme společně i v Egyptě, dvakrát ročně pořádáme večírky a podobně,“ přiblížil.
Přístup se odráží ve výsledcích Individuální přístup v péči o pole se odráží ve výsledcích hospodaření. Mikoláš připomněl, že kromě olejnin pěstují i jarní ječmen a pšenici. „Zhruba 30 procent jí množíme, zbytek prodáváme jako potravinářskou. Sázet na kvalitu se určitě vyplácí,“ řekl s tím, že pak není problém s odbytem. Svoji produkci neskladují, ale prodávají přímo z pole, část přitom směřuje i do zahraničí. Většina přitom směřuje do zahraničí. „Naše pozemky se táhnou po délce až 35 kilometrů, kdybychom tak například chtěli postavit posklizňovou linku, potřebovali bychom dvě – na každé straně jednu,“ vysvětlil s tím, že to je v současné době neekonomické.
Mikoláš poznamenal, že výnosy Lupofytu jsou každoročně vyšší než je průměr okresu. A to i za podmínek, které zdaleka nejsou ideální. „Vloni jsme měli část úrody poničené kroupami, přesto jsme měli slušné výnosy,“ míní. „ Co se týká chmele, měli jsme velmi úspěšný rok. Výnosy představovaly 1,45 tuny z hektaru,“ sdělil. Odrůdově přitom převládá žatecký poloraný červeňák.
Podotkl, že kvůli srážkovému stínu je nejčastějším limitujícím faktorem výnosu dostatek vláhy. Například v roce 2003 tu spadlo pouze 53 procent dlouhodobého srážkového normálu. „Proto zkoušíme odrůdy, které snášejí sucho.“
Několik ocenění Za výsledky svého podnikání byla společnost již několikrát oceněna. Kromě třetího místa v soutěži Zemědělec roku 2008, kam se podle Mikoláše přihlásila proto, že si chtěla porovnat své výsledky s dalšími podniky, se v roce 2007 zařadila i mezi firmy oceněné titulem Fair Play. Uděluje ho Etické fórum České republiky za etické chování při podnikání, vůči obchodním partnerům, zaměstnancům i životnímu prostředí.
V roce 2004 byl oceněn i sám Jaroslav Mikoláš v soutěži Manažer roku. Kromě vítězství za sektor zemědělství se umístil na 10. místě v celkového pořadí. Za stejný rok a následně i za rok 2007 Lupofyt zabodoval v soutěži TOP Zemědělského svazu ČR. Středočeský kraj udělil chrášťanské společnosti ocenění Zemědělský hospodář roku 2006.
„Cenu v hodnotě 50 tisíc korun za třetí místo v soutěži Zemědělec roku 2008 jsme rozdělili před Vánocemi čtyřem obcím, na jejichž katastrech máme své objekty. Jejich představitelé byli mile překvapeni,“ doplnil s úsměvem Jaroslav Mikoláš.
