Zemědělství a venkov je mezi nimi rozpor nebo se jeden bez druhého neobejdou. Tyto diskuse nabyly na intenzitě rámci celonárodní debaty o rozdělování peněz z Evropského fondu rozvoje venkova (EAFRD), ze kterého poplynou v letech 2007 až 2013 evropské peníze do českého zemědělství a na venkov. Ani Středočeskému kraji se úvahy na toto téma nevyhnuly a stejně jako jinde se i tady poněkud liší pohled státního úředníka a zástupce zemědělské nevládní organizace, proto jsme se s téměř stejnými otázkami obrátili na předsedu představenstva Středočeské regionální agrární komory Pavla Hrdličku a náměstka hejtmana Středočeského kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství a informatiku Viléma Žáka.
Odpovídá Ing. Pavel Hrdlička předseda představenstva Středočeské regionální agrární komory
Jaká je situace středočeských zemědělců po vstupu ČR do EU, co je v této souvislosti trápí a jaké problémy naopak členství v unii odstranilo?
Největším problémem zemědělců je obecně nerovnoprávné postavení z hlediska výše a způsobu čerpání dotací proti státům EU 15. Například u mléka se snižují ceny za základní surovinu, ale v EU 15 je propad kompenzován platbami na jeden litr mléka. Protože ČR přistoupila na platby na plochu není u nás tento způsob kompenzací možný. Situace je sice částečně řešena platbami na VDJ, ale to není pro producenty mléka dostačující. Obecně lze říci, že i když se celkové dotace po našem vstupu do EU navýšily, proti EU 15 jsou výrazně nižší, a to nás staví do méně konkurenceschopného postavení. Zemědělce také trápí přemíra různých právních předpisů a administrativní náročnost při čerpání dotací. Otevření evropského trhu přineslo také větší konkurenci. Je to však rozdílné u různých komodit. Tato otázka je spíše o konkurenceschopnosti našeho potravinářského sektoru. Jsou firmy, které jsou velmi úspěšné na trzích EU. Jako příklad v našem kraji mohu uvést Cukrovary TTD Dobrovice, kde se podařilo vybudovat nejmodernější a nejvýkonnější cukrovar ve střední a východní Evropě, který úspěšně prodává své výrobky na nejnáročnějších zahraničních trzích. Jiní producenti mají problémy na našem trhu s přílivem více dotovaných výrobků. Svoji negativní roli sehrává i přístup obchodních řetězců, jimž ve většině případů nejsou naši potravináři rovnocenným partnerem. Za pozitivum považuji větší stabilitu v zemědělské politice spojenou s naším členstvím v EU.
Co v poslední době nejvíc komplikuje zemědělcům život?
Zemědělcům nejvíce komplikuje život situace, kdy jsou stále více závislí na dotacích ,za současného snižování cen našich produktů. V této souvislosti bych rád uvedl, že zemědělci nevolají po stále větších dotacích, jak je nám velmi vyčítáno. My toužíme především po rovných podmínkách v podnikání v porovnání s naší konkurencí. Od vlády a parlamentu očekáváme především zjednodušení a zpřehlednění legislativy. Nezbytné je zejména řešení nerovnoprávného postavení zemědělců a potravinářů vůči řetězcům. Zemědělci se musí dále sami snažit v rámci možností o další zvýšení efektivity a kvality jejich produkce. Nezbytné je větší propojení zemědělců při prodeji jejich výrobků.
Jak se díváte na současný návrh MZe na rozdělení peněz z fondu rozvoje venkova EAFRD?
Z hlediska čerpání peněz z fondů EU je nejdůležitější dobrá informovanost a příprava kvalitních projektů, aby všechny dostupné zdroje byly bezezbytku využity.Z hlediska návrhu na rozdělení prostředků z EAFRD nejsme spokojeni s výší prostředků určených pro modernizaci zemědělských podniků (osa1). Kloníme se k názoru Zemědělského svazu ČR, aby do modernizace směřovaly každoročně minimálně dvě miliardy korun. Jinak dojde k dalšímu snížení naší konkurenceschopnosti.
Funguje ve středních Čechách spolupráce agrární komory a vedení kraje?
RAK má s vedením kraje dobrou spolupráci. Oceňujeme zejména podíl Kraje na financování Krajského informačního střediska. Ve spolupráci s Krajem také úspěšně proběhly loňské dožínky, spojené s vyhlášením nejlepších zemědělců regionu. Na druhou stranu se domnívám, že pozice zemědělců není v kraji plně doceněna. Málo je například známo, že Střední Čechy mají největší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze a jsou největšími producenty obilovin a řepky v rámci ČR.
Daří se u vás k diverzifikovat příjmy zemědělců?
V minulých letech jsme mohli sledovat spíše opačný vývoj, a to že některé naše tradiční činnosti se výrazně omezily nebo byly likvidovány. Například pokles ploch brambor, cukrovky, zeleniny, spec.plodin, pokles stavu skotu apod. Možnou diverzifikaci si slibuji od nastartování programu na výrobu bioetanolu ze zemědělských plodin, případně využití biomasy k energetickým účelům. Zejména pro menší zemědělce je v kraji šance na rozvíjení agroturistiky a ekologického hospodaření na půdě.
Jak hodnotíte vyhlídky středočeských zemědělců v letošním roce?
Vyhlídky našich zemědělců budou do značné míry závislé zejména na klimatických podmínkách a cenových relacích našich produktů. Obávám se, že celkové ekonomické podmínky se budou dále spíše zhoršovat.V řepařské oblasti našeho kraje netrpělivě čekáme na dořešení problému kompenzačních plateb na cukrovku. Pokud tyto kompenzace nebudou směrovány výhradně do cukrovky, bude životně ohroženo odvětví výroby cukrovky a cukru s veškerými oficiálními a ekonomickými dopady.
Odpovídá Ing. Vilém Žák, náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství a informatiku.
Jaká je z pohledu kraje současná situace středočeských zemědělců a venkova po vstupu do EU, co je v této souvislosti trápí a jaké problémy naopak zmizely?
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá a stručná odpověď. Je jasné, že se všichni prvovýrobci nezabývají stejnou produkcí a od toho se také odvíjí velikost jejich momentálních problémů. Se vstupem do EU se na jedné straně zvětšil trh a potenciální odbytiště výrobků, na straně druhé značně stoupla konkurence, protože přístupové podmínky našich zemědělců nejsou ani zdaleka takové, jako mají například producenti ve Francii nebo Německu. Přes všechny objektivní problémy však středočeští zemědělci zůstávají svým podílem na trhu největším producentem hlavních zemědělských komodit, tzn. obilovin a masa, na českém trhu.
Co v poslední době nejvíc komplikuje středočeskému venkovu a zemědělcům život?
Komplikací by se našla určitě celá řada a společným jmenovatelem bude často nedostatek finančních prostředků. Ale abych byl konkrétní, velkým problémem například je, že ministerstvo zemědělství prakticky zastavilo financování pozemkových úprav.
Na tomto místě musím zdůraznit, že kraje obecně nemají ze zákona směrem k zemědělství a prvovýrobě žádné kompetence. V rozporu s tím je Středočeský kraj regionem s největším počtem obcí a nejnižším podílem městského obyvatelstva v rámci ČR. Právě proto se snažíme zemědělcům, a zejména venkovu jako celku pomáhat. Střední Čechy jsou dlouhodobě infrastrukturně podinvestované a to dokonce ve srovnání s celostátním průměrem. Tady vidíme hlavní možnost pomoci. Středočeský kraj z vlastního rozpočtu ročně přispívá částkou kolem sta milionů korun obcím na výstavbu vodovodů a kanalizací a dalších sto milionů uvolňuje na tzv. Program rozvoje venkova.
Jak se díváte na současný návrh MZe na rozdělení peněz z fondu rozvoje venkova EAFRD?
Jsem přesvědčen, že jedna z nejdůležitějších věcí v rámci příprav na čerpání peněz z fondu rozvoje EAFRD již udělána byla. Mám na mysli Národní diskusi o budoucnosti venkova České republiky v krajích, která proběhla během loňského roku. Tato diskuse za účasti všech zájmových skupin na venkově konsensuálně stanovila hlavní priority pro rozložení a využití prostředků v EAFRD. Návrh MZe je pro mě zklamáním, neboť se od návrhu vzešlého z Národní diskuse zásadně liší, zejména proto, že upřednostňuje jednu ze zájmových skupin. Je zaměřen na přímé dotace do výroby, které však po roce 2013 definitivně skončí. Jinak řečeno návrh MZe fixuje stávající stav na rozdíl od návrhu vzešlého z Národní diskuse, který je prorůstový.
Funguje ve středních Čechách spolupráce agrární komory s vedením kraje?
Z našeho pohledu dobře a doufám, že stejný pohled je i z druhé strany. Agrární komora, Zemědělský svaz ČR – územní organizace Příbram a Beroun a Asociace soukromých zemědělců okresu Příbram z našeho popudu založily obecně prospěšnou společnost Krajské informační středisko, s kterým Středočeský kraj spolupracuje a které také finančně podporuje. Pro letošní rok doporučila Rada kraje Zastupitelstvu kraje schválit podporu ve výši 400 tisíc korun.
Daří se udržet lidi na venkově a dochází k diverzifikaci příjmů zemědělců?
Ve středních Čechách jsou z tohoto pohledu extrémní rozdíly. Řada obcí v okresech Praha –východ a Praha – západ se potýká s problémy spojenými s ohromným nárůstem počtu obyvatel způsobený rozsáhlou výstavbou rodinných domů. Pak jsou zde okresy jako Kutná hora nebo Rakovník, kde jsou problémy opačné. Demografický vývoj zde způsobuje trvalý úbytek obyvatelstva. Kraj v rámci svých možností a kompetencí dělá kroky, aby tento stav změnil a život na venkově usnadnil. Mimo výše zmíněné podpory rozvoje technické infrastruktury je to např. zajištění základní dopravní obslužnosti, zajištění dostupnosti zdravotních služeb, ale také zefektivnění a zpřístupnění služeb výkonu státní správy. K významné diverzifikaci příjmů zemědělců ve středních Čechách dosud nedochází a nepotvrzují ji ani údaje Českého statistického úřadu. Příčinu vidím ve stávající dotační politice státu a EU.
Jakou má kraj představu o budoucnosti středočeského venkova?
Středočeský kraj zpracoval, schválil a průběžně aktualizuje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje jako základní strategický dokument. Ten je každému zájemci přístupný na internetových stránkách kraje www.kr-stredocesky.cz. Program mimo jiné slouží jako východisko pro zpracování projektů financovaných ze zdrojů EU.
