Dvanáct nevládních organizací požaduje změnu dotačních podmínek v Programu rozvoje venkova. Informovali (PRV) o tom dnes ve společné tiskové zprávě zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), České biskupské konference, Českého svazu ochránců přírody, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Společnosti mladých agrárníků ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Svazu marginálních oblastí, Svazu měst a obcí ČR, PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Sdružení místních samospráv ČR a Národní sítě místních akčních skupin ČR.
Podle zmíněných nevládních organizací se ze současných návrhů ministerstva zemědělství na nastavení národních podmínek Programu rozvoje venkova na období 2014–2020 zcela vytrácí hlavní smysl podpor, které by měly prioritně dopomoci ke skutečnému rozvoji venkova a udržitelného zemědělství.
"Ministrem zemědělství Marianem Jurečkou předem deklarované výrazné upřednostnění menších projektů a s tím souvisejících zjednodušených podmínek, které budou znamenat přínos pro venkov, zůstává reálně pouze v rovině slibů, stejně jako podpora ekologického zemědělství, znevýhodněných oblastí (LFA) či mladých zemědělců," uvádí tisková zpráva. Podle nevládních organizací není dostatečná navrhovaná podpora projektů do 1 milionu Kč ve výši pouhých 10 % z celkové obálky přesahující ve startovním kole příjmu žádostí částku 3,2 miliardy Kč na více než 19 tisíc zemědělců s velikostí do 150 hektarů. Stejně tak jim schází výrazná preference v rámci bodového zvýhodnění projektům do 5, resp. 10 milionů Kč, které budou tvořit těžiště podpor v rámci PRV. "Naopak je na základě lobbistických tlaků protlačován neadekvátní prostor pro gigantické projekty (až do 150 milionů korun), které v budoucnu často vytvoří jen další zátěž pro daná území, tj. obec i krajinu a nemohou nijak pozitivně pomoci ke zlepšení současných problémů, které ve zprůmyslněném zemědělství a na vylidněném venkově dlouhodobě panují," píše se ve zprávě.
„Naše asociace společně s celou řadou dalších nevládních organizací zastává dlouhodobě názor, že obzvláště na venkově je třeba cílit veškerá opatření na rozvoj malého a středního podnikání, a to tak, aby finanční prostředky byly použity v konkrétních regionech a násobily svůj efekt využitím mezi co nejvíce subjektů. A to podpora obřích projektů nesplňuje,“ řekl předseda ASZ Josef Stehlík.
Aktuální nastavení nových podmínek Programu rozvoje venkova 2014-2020 proto signatáři této zprávy považují za nedostatečně projednané a nepřipravené a požadují jeho změnu ve prospěch skutečného rozvoje venkova, postaveného na podpoře malého a středního podnikání.*
