Doby, kdy všechny země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. Zároveň se ale v bloku, který nemá žádné institucionální zakotvení, dá spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech. V rozhovoru to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
V4 v poslední době nepůsobí tak jednotně, jako tomu bylo dříve. Státy se například rozešly v názoru na reformu migračních pravidel EU, kdy Polsko a Maďarsko byly zásadně proti, zatímco Česko návrh podpořilo. Premiér Petr Fiala poté i velmi kriticky přístup daných zemí zhodnotil.
Speciálně co se týče migračního paktu ale Dvořák míní, že toto téma využívají vlády i při předvolebních kampaních, přičemž v Polsku se parlamentní volby blíží. "Migrační karta, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, je nesmírně efektivní. Hraje ji i u nás opozice brutálním, odporným způsobem, jsou to primitivní, zjednodušující, zkratkovité výkřiky," kritizoval ministr. "Takže si myslím, že současná polská vláda se snaží sáhnout si do tohoto rezervoáru hlasů," uvedl. Doufá, že po volbách se rétorika zklidní a začne se hledat konsensus.
Podle Dvořáka se v poslední době čím dál víc stávalo, že se pod značkou V4 skrývaly zájmy jednotlivých zemí, zejména Maďarska. "To už byla neudržitelná situace," míní. Čtyři země spolu budou nadále komunikovat a jednat, postupně rostoucí vzdálenost politických pohledů ale vede k tomu, že by výsledky daných jednání neměly být vydávány za jednotný postoj. Česko aktuálně V4 rok předsedá, počet společných akcí se ale snižuje.*
