Ekologické organizace kritizují přípravy první části koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi, které v pondělí schválila vláda. Zopakovaly, že by stavba měla ničivý dopad na životní prostředí a postrádá smysl i z ekonomického hlediska. Místo obřích akcí by měl stát investovat do efektivních projektů zadržení vody v krajině. Vyplývá to z vyjádření Hnutí Duha a organizace Arnika.
První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Tam by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.
Hnutí Duha dnes uvedlo, že schválené přípravě kanálu stojí v cestě cenná přírodní území na české straně. Stavba by podle nich znamenala odlesnění níže položených cenných území, regulace řek a vysušení dosud mokrých částí povodí, což by vedlo k většímu riziku povodní.¨ "Nemůžeme si dovolit nyní utopit desítky či ve výsledku dokonce stovky miliard korun v ničení přirozených toků našich řek. Pokud budeme betonovat obrovská koryta, proti kterým se místní lidé bouří a málokdo je potřebuje, nezbudou nám peníze na zachycení vody přímo v krajině - abychom zabránili povodním a tragickému suchu," řekl Jan Skalík, expert Duhy na krajinná opatření.
"Cílem vlády je zjevně prosadit aspoň nějakou investici za každou cenu. Zcela unikátní evropsky významná lokalita Meandry Odry u Bohumína by vzala za své, ohrožena je i ptačí oblast Heřmanské stavy-Odra-Poolzí," uvedl Vlastimil Karlík z organizace Arnika.*
