Česká ekonomika letos klesne o jedno procento a deficit veřejných financí se dostane na 2,9 procenta hrubého domácího produktu. Plyne to z makroekonomické předpovědi, kterou minulý týden zveřejnila Evropská komise (EK). V příštích dvou letech se ale podle prognózy hrubý domácí produkt (HDP) vrátí k růstu, který bude činit 1,8 a 2,2 procenta.
Bez dodatečných opatření se ale opět začne zvyšovat deficit, a to na tři procenta v roce 2014 a na 3,5 procenta v roce 2015. Proti jarnímu odhadu tedy komise odhad vývoje poklesu české ekonomiky dál zhoršila. V květnu předpokládala pokles o 0,4 procenta, v zimě dokonce stagnaci. Odhad letošního deficitu naopak zůstal proti jarní prognóze beze změny.
Také české ministerstvo financí ve své říjnové predikci pro letošek čeká snížení výkonu ekonomiky o procento, možný růst v příštím roce ale uvádí pesimističtěji na 1,4 procenta. Úřad se s Evropskou komisí shoduje také v odhadu letošní výše rozpočtového schodku.
Vládní dluh se podle EK v letošním roce vyšplhá na 49 procent HDP. V příštím roce by měl o 0,6 procenta překročit hranici 50 procent hrubého domácího produktu. Podmínkou pro přijetí eura je veřejný dluh pod hranicí 60 procent HDP.
Inflaci Evropská komise pro letošní rok v České republice předpovídá na 1,4 procenta, především kvůli cenám potravin a pohybech v nepřímých daních. V příštím roce by ale měla inflace výrazně zpomalit na 0,5 procenta, zejména kvůli očekávanému snížení cen energií. V roce 2015 by inflace měla opět vzrůst k hodně 1,6 procenta.
Podíl na letošním nízkém deficitu mají podle komise konsolidační opatření, ze dvou třetin učiněná na příjmové straně. Prognóza v této souvislosti připomíná procentní zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty a nižší indexaci penzí. V letošním roce by na minimu měly být veřejné investice, asi o 35 procent pod vrcholem z roku 2009.
V roce 2014 odhaduje komise deficit veřejných financí na tři procenta. Zmiňuje v této souvislosti opět nižší valorizaci penzí, ale také zvýšení některých spotřebních daní a předpokládaný jednorázový příjem z prodeje kmitočtových frekvencí. O rok později, v roce 2015, bude mít na negativním vývoji deficitu směrem ke 3,5 procenta HDP podíl reforma daně z příjmu fyzických osob. Ta byla schválená v roce 2011, má ovšem odloženou účinnost.
Komise ve své zprávě připomíná, že po šesti čtvrtletích poklesu vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku česká ekonomika o 0,6 procenta, a ukončila tak nejdelší pokles od roku 1993. V příštím roce by růst měla táhnout především poptávka ze zahraničí, neboť ta domácí bude stále nízká, k růstu ale přispěje také opětovné zvyšování zásob. V roce 2015 by to měla být především spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu.
Obnova je však velmi křehká, varuje komise. Nezvýšila se poptávka po zaměstnancích, ani podmínky pro získání úvěrů. Nezaměstnanost v letošním roce EK odhaduje na 7,1 procenta, v příštím roce na sedm procent. Na rok 2015 pak odhaduje mírný pokles na 6,7 procenta.*
