Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta a meziročně se snížila o 4,9 procenta. Oznámil to dnes unijní statistický úřad Eurostat. Zpřesnil tak svůj únorový odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) v zemích platících eurem v mezičtvrtletním vyjádření snížil o 0,6 procenta a meziročně o pět procent. Na vině byla především nižší spotřeba v důsledku protipandemických opatření.
Ekonomika celé Evropské unie se pak proti třetímu čtvrtletí snížila o 0,5 procenta, zatímco dřívější odhad uváděl pokles 0,4 procenta. Meziročně se HDP snížil o 4,6 procenta, přičemž v únoru se ještě uváděl pokles 4,8 procenta. Pokles ve čtvrtém čtvrtletí přišel po silném oživení ze čtvrtletí předchozího a po rekordním propadu ve druhém čtvrtletí, za kterým stály dopady pandemie. Ve třetím čtvrtletí ekonomika eurozóny stoupla proti předchozím třem měsícům o 12,5 procenta a ekonomika celé EU o 11,6 procenta. Ve druhém čtvrtletí se naopak eurozóna propadla o 11,6 procenta a celá unie o 11,2 procenta. Podle odhadů Eurostatu bylo v posledních třech měsících roku 2020 v eurozóně zaměstnáno 157,9 milionu lidí. To je o 3,1 milionu méně než ve stejném období roku 2019. Za celý loňský rok ekonomika eurozóny klesla o 6,6 procenta a ekonomika celé EU o 6,2 procenta, uvedl dnes Eurostat. Propad způsobila hlavně opatření proti šíření nového koronaviru. V roce 2019 ekonomika eurozóny vzrostla o 1,3 procenta. Ekonomika celé EU zaznamenala předloni růst 1,6 procenta.*