Ministerstvo zemědělství ČR podporuje produkci a využívání energetické biomasy několika formami, přičemž sleduje indikativní cíle Evropské unie pro obnovitelné zdroje. Zároveň se však musí držet v mantinelech vyhrazených legislativou EU, která mj. nepovoluje subvenční duplicitu, což v praxi znamená, že pokud pro daný segment existuje subvence v rámci EU, není další podpora na národní úrovni přípustná.
MZe proto v maximální míře aplikuje především evropské dotace, pro které vytváří rámec právních předpisů na národní úrovni.
Za nepřímé formy podpory lze považovat ty, jež vytvářejí poptávku po vlastní biomase. Tou je například legislativní podpora.
Česká republika v souladu s evropskou energetickou politikou uzákonila povinnost nahrazovat část dopravních paliv dostupných na trhu v ČR biopalivy. Upravuje to novela zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která stanovuje povinnost přimíchávání biosložek do fosilních paliv.
Programy
MZe ve spolupráci s dalšími resorty připravilo víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv, který umožní podporu, a tím i jejich vyšší uplatnění. Podpora se bude týkat „čistých“ 100% biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí (SMN 30, E85, E95, čistý rostlinný olej) a bude spočívat v úlevě na spotřební dani. Program je v současnosti zaslán k posouzení Evropské komisi.
Dalším nepřímým způsobem podpory pěstování biomasy je podpora jejího zpracování.
V rámci Programu rozvoje venkova pro období let 2007 až 2013 tak zemědělské podniky mohou získat 35 až 60 % finančních prostředků potřebných na výstavbu či instalaci zařízení pro zpracování energetické biomasy, přičemž 75 % finanční podpory je hrazeno ze zdrojů EU, 25 % pak z národních zdrojů ČR. Podpora se týká investic do zařízení, jakými jsou například peletárny, briketárny, kotle na biomasu, bioplynové stanice, kogenerační jednotky či další podobné technologické celky využívající primárně biomasu.
C-kredit
Přímou podporou pěstování energetických plodin zůstává letos stejně jako loni podpora dostupná v rámci celé EU, tzv. uhlíkový kredit nebo C-kredit.
V loňském roce byla v ČR aplikována rovněž národní podpora pěstování energetických plodin – dotační titul 1.U, ta však byla pro nesoulad s právními předpisy EU bez možnosti alternativy zrušena (viz výše zmíněná duplicita). Rozsah a struktura ploch žádostí o tuto podporu je pro ilustraci znázorněn na obr. 1.
C-kredit je tak v současnosti jedinou přímou podporou pěstování energetických plodin dostupnou pro české farmáře. V loňském roce bylo v ČR o tuto subvenci podáno zhruba 900 žádostí v rozsahu 56 759,76 ha. Rozsah i struktura jsou pro ilustraci znázorněny na obr. 2.
Situaci C-kreditu v rámci EU-27 ilustruje graf na obr. 3. V EU jako celku byly podány žádosti na celkový rozsah ploch 2 843 450 ha, z čehož tedy ČR zaznamenala zhruba 2% podíl. Téměř polovinu přitom v součtu tvořily plochy žadatelů z Francie a Německa. Důležitým faktorem ovlivňujícím tuto subvenci v roce 2007 byla skutečnost, že celková plocha žádostí překročila téměř o 850 000 ha maximální plochu 2 000 000 ha pro celou EU, do které byla garantována podpora ve výši 45 eur/ha. Překročení maximální garantované plochy tak fakticky znamenalo krácení podpory koeficientem 0,70337 (podle platných právních předpisů EU se však nekrátila samotná výše podpory, ale snížila se výměra, na níž byla podána žádost).
Na možnost překročení maximální garantované plochy již předem upozorňovaly některé členské státy (především Polsko, Maďarsko, Litva a Itálie) včetně ČR a žádaly o změnu ve smyslu navýšení podpory nebo o navýšení maximální garantované plochy. EK však tyto připomínky nakonec nezohlednila.
Beze změny zůstaly základní aspekty podpory, tedy maximální garantovaná plocha pro EU-27 v rozsahu 2 000 000 ha a částka 45 eur/ha, i pro roky 2008 a 2009, kdy bude podpora pěstování energetických plodin aplikována z EU s nejvyšší pravděpodobností naposledy. Taková situace se samozřejmě jeví mnoha členským zemím (včetně ČR) jako nepřípustná a již nyní se diskutuje o nutnosti zachování podpory i pro další léta či o vytvoření zcela nové alternativy této evropské subvence.
K několika změnám, jež by měly zmírnit velmi přísné podmínky vyplácení podpory, současně by měly však i podporu zjednodušit a zpřístupnit, přeci jen od sezóny 2008/2009 došlo. Tou největší je možnost podání žádosti v případě využití energetických plodin na vlastním hospodářství. Žadatel v takovém případě nemusí skládat jistinu ve výši 60 eur/ha, musí však prokázat, že disponuje zařízením, jež je způsobilé získat z dané plodiny energetický produkt a tento bude na vlastním hospodářství zároveň spotřebován. Další prodej získaného energetického produktu (paliva, energie) tedy v případě podané žádosti o podporu pěstování energetických plodin při současném zpracování na vlastním hospodářství zůstává zapovězen.
Klíčové informace
Indikativní cíle Evropské unie pro obnovitelné zdroje:
- podíl biopaliv ve výši 5,75 % energetického obsahu na celkové spotřebě dopravních paliv v roce 2010 a 10 % v roce 2020,
- celková spotřeba energie EU by měla být do roku 2020 tvořena z 20 % z obnovitelných zdrojů, přičemž pro ČR je závazek stanoven na 13 %.
Podle české legislativy:
- od roku 2008 musí být u benzínů minimálně 2 % objemu tvořena biosložkou (bioetanolem), od roku 2009 pak tento podíl vzroste na 3,5 %,
- u motorové nafty musí být od 1. září 2007 minimálně 2 % z celkového objemu prodané motorové nafty tvořena biosložkou (MEŘO = metylesterem řepkového oleje), od roku 2009 se podíl dále navýší až na 4,5 %.
Ing. Jan Bednár
Ministerstvo zemědělství ČR
Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných zdrojů energie
