Mezi žadatelskými zeměmi střední a východní Evropy vzrůstá netrpělivost a zklamání z Evropské unie. Na nedávném kongresu v Londýně organizovaném Agra Europe to uvedla Annika Ahnberg, někdejší švédská ministryně zemědělství. „Toto rozšíření je pro nás nejdůležitější událostí, ale nechováme se podle toho,“ kritizovala postoj EU.
Otázka obchodu je podle jejího názoru jednoduchá: „EU musí otevřít své trhy výrobkům ze zemí, které se ucházejí o vstup do Unie. Doposud se na něm tyto státy podílely příliš málo.“ Jak poznamenala, všechny země střední a východní Evropy kromě Maďarska a Bulharska byly většími dovozci než vývozci, přitom 50 procent jejich dovozů přišlo ze zemí EU, zatímco do EU směřovalo jen 30 až 40 procent jejich vývozu. Chápe, že kandidátské země pochybují o tom, že jim je EU ochotna pomoci., když zatím viděly spíše překážky než otevřené dveře.
Annika Ahnberg také připomenula nízkou produktivitu východoevropského zemědělství, ale varovala, že její zvyšování by znamenalo propouštění lidí, kteří by neměli jinou pracovní příležitost. „Proto je nutný nárůst ekonomického rozvoje,“ míní Ahnberg. EU podle ní musí udělat více pro to, aby se v těchto zemích investovalo a země mohly pomoci integračnímu procesu větší otevřeností svých finančních institucí a realizací pozemkových reforem. Ahnberg také zdůraznila, že Společná zemědělská politika EU byla konstruována pro 25 zemí a měla by proto být před rozšířením zjednodušena, přednostně deregulací. „Nastane den, kdy dojde k obratu v trendu usměrňování trhu. EU by potřebovala dělat politiku odpovídající zbytku světa a spotřebitelům a právě rozšíření by mohlo vytvořit tlak směrem k provedení takovýchto změn. Reformu CAP by pak bylo nutné provést před rokem 2005,“ zakončila Ahnberg.
(Informaci z Agra Europe zprostředkovala Dana Skládalová v rámci projektu PHARE pro české nevládní organizace.)