Několikaletá komplikovaná vyjednávání o podmínkách, za nichž si členské státy Evropské unie rozdělí balík zemědělských dotací na příštích sedm let, se přiblížila dlouho očekávanému rozuzlení. Ministři zemědělství debatovali o kompromisním návrhu zohledňujícím mimo jiné ekologické požadavky Evropské komise.
Poslanci Evropského parlamentu chtějí pro změnu závěrem týdne po sérii několika stovek hlasování předložit svou představu. Ta v některých požadavcích například ohledně zastropování dotací podle velikosti půdy může jít dále, než jsou státy ochotny připustit.
Dotace pod hlavičkou společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období poklesne, stále půjde o přibližně 350 miliard eur (asi 9,5 bilionu Kč). Členské státy vedou o podmínkách jejich rozdělování debaty již od předloňského výchozího návrhu komise a dnes se ministři zemědělství jednající v Lucemburku podle informací zpravodajského webu Euractiv přiblížili kompromisu.
Ministry diskutovaný návrh německého předsednictví počítá mimo jiné s tím, že pětina všech přímých dotací bude povinně přímo investována do přechodu k ekologickému hospodaření. Některé státy včetně Česka požadují, aby země mohly o podílech, které na tato opatření vyhradí, rozhodovat samy. Německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová se však pokouší najít většinovou podporu pro povinnou úroveň.
Dobrovolné by naopak mělo být zastropování dotací podle velikosti podniku. Ačkoli některé země požadují povinné omezení maximální výše dotací pro velké farmáře, unijní lídři se již v červenci shodli na tom, že stropy budou státy zavádět dobrovolně, a počítá s tím i aktuální návrh. Dobrovolnost dlouhodobě prosazuje i česká vláda, zatímco zdejší opozice tvrdí, že velké podniky jako Agrofert si mezi sebe rozdělují neúnosné množství dotací na úkor malých farmářů a zastropování by mělo být povinné.*
