Na půdě EU se pravděpodobně do konce mandátu současného složení evropského parlamentu a Evropské komise nejspíše nenajde shoda na směrnici týkající se takzvaných genomických technik v zemědělství. Jde o metodu, která má zlepšovat výživové vlastnosti plodin a zvyšovat například jejich odolnost proti chorobám nebo zlepšit výnosy pomocí změn genomu. V EU využití takových plodin doposud není možné. Na konferenci v Senátu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ministr poznamenal, že debata o genomických technikách začala již za českého předsednictví v Radě EU, která začalo v druhé polovině roku 2022. Jde o metodu, kterou podporují vědci. Takzvané molekulární nůžky mohou umožnit vyšlechtění například plodin odolných proti nákazám nebo zlepšit jejich výživové vlastnosti. Výzkumníci se věnují například šlechtěním rajčat odolných proti plísni. Objevily se i výzkumy, které zkoumají, jak snížit množství specifických cukrů ve fazolích, které lidské tělo nedokáže strávit, což by zlepšilo jejich nutriční hodnoty.
Výborný poznamenal, že v tématu panuje v Evropě "zmatení pojmů", kdy se tyto genomicky modifikované potraviny zaměňují za vyloženě geneticky modifikované, proto o tom mluví raději spíše jako o nových šlechtitelských technikách. "Některé státy se, podle mě trochu z nepochopení, těmto technikám brání," doplnil.
Podotkl, že je to cesta, jak v zemědělství reagovat na klimatickou změnu. Na konferenci mimo jiné Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně upozornil na to, že zemědělství je nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.
Podle Výborného se ale nepodařilo na tématu genomických technik najít dohodu v takzvaném trialogu, tedy mezi evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. Uvedl, že i za současného belgického předsednictví se pravděpodobně již téma nevyřeší kvůli blížícím se volbám.*
