Loňský rok byl potvrzen jako nejteplejší rok v Evropě v historii měření. Ve své nové zprávě o stavu klimatu v roce 2019 to uvedla evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a vydává o nich pravidelné zprávy.
Vyplývá z ní, že jedenáct z dvanácti nejteplejších let v Evropě nastalo po roce 2000 a že z dlouhodobých měření je patrný trend oteplování v posledních čtyřech desetiletích. V ovzduší stále stoupá koncentrace skleníkových plynů, k nimž patří oxid uhličitý, metan a oxid dusičitý. Podle vědců byly loni koncentrace těchto plynů podobně vysoké jako na Zemi před miliony let.
Co se loňska týče, pak mimořádně teplé počasí panovalo v únoru, červnu a červenci, loňské léto bylo nejteplejší od roku 1979. Následoval pak mimořádně deštivý listopad, v němž spadl až čtyřnásobek srážek, než je v západní a jižní Evropě běžné.
Letní vedra způsobila tání povrchového ledu v Grónsku a v severní Skandinávii padly všechny dosavadní teplotní rekordy. Evropská část Arktidy byla chladnější než v posledních letech.
Loňská měření také prokazují nejdelší sluneční svit, jaký byl v Evropě zaznamenán od roku 1983. Mezi oblasti s nejvíce hodinami slunečního svitu patří Španělsko, části Francie, střední Evropa a většina východní Evropy.
Podrobná zpráva může pomoci parlamentům přijímat náležitá rozhodnutí, která mohou zmírnit negativní dopad klimatických změn. Všeobecně teplé počasí a letní vlny veder vedly k suchu ve střední Evropě. Západ Evropy sice ke konci roku zažil mimořádné srážky, avšak celkové srážkové úhrny se blížily po většinu roku běžným údajům napříč celým kontinentem.*
