Evropská komise poslala České republice varovný dopis podepsaný generálním ředitelem pro rozšíření Fabriziem Barbasem, v němž upozorňuje na řadu nedostatků a zpoždění při přípravě na členství v unii a současně naléhavě varuje, že musejí být odstraněny do 1. května. Nejostřejší kritika se týká zemědělství, nicméně MZe ji odmítá a tvrdí, že vše bude připraveno všas.
Komise mimo jiné naléhavě varuje před vážnými důsledky, které pro české farmáře bude mít skluz při dokončování a akreditaci platební agentury, protože nebude možné vyplácet peníze z unijních fondů. Dokončování integrovaného zemědělského kontrolního systému, klasifikace hovězího masa a příprava obchodních mechanismů musí být podle komise naléhavě urychleny. Podle ministerstva zemědělství však bude platební agentura, která má po vstupu do EU spravovat agrární dotace, připravena včas. "Zemědělci v žádném případě o peníze nepřijdou," řekl k tomu ředitel odboru komunikace MZe Pavel Kovář. Podle předpokladů Státního zemědělského intervenčního fondu by měla platební agentura dostat zmocnění k činnosti počátkem dubna. "Veškerá problematika zmiňovaná v dopise je nám známa a nepřekvapuje nás. Většinu legislativních úkolů již ministerstvo zemědělství zpracovalo a jejich dotažení teď závisí na rychlosti legislativního procesu," řekl Kovář.
Podle komise odhalila vážné nedostatky také nedávná inspekce potravinářských provozů. EK proto vyzvala české orgány, aby "přehodnotily všechny provozy a podnikly veškeré nezbytné kroky, jež umožní stanovit realistické termíny pro odstranění závad. Nový seznam podniků, které plní evropské normy, by měl být vyhotoven na konci září," píše komise s tím, že považuje za "nepřijatelné", aby po vstupu pokračovaly ve výrobě provozy, které neplní normy EU a nevztahuje se na ně dohoda o přechodném období.
"Tyto závěry jsou nám známy. Počítáme s tím, že po vstupu nebudou fungovat závody, které nesplňují požadované podmínky," reagoval na dopis mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben. SVS je si podle něj vědoma, že jde o úkol obtížný, proto také ústřední ředitel Josef Holejšovský informoval Brusel o účinnějších třístupňových kontrolách. "Nevylučujeme, že při této supervizi budou ještě shledány provozy, které nevyhovují," dodal Duben.
"Signál je jasný - k 1. květnu musí být hotovo. Žádná přechodná opatření nejsou možná a my o ně ani neusilujeme," řekl náš velvyslanec při EU a budoucí český komisař Pavel Telička, který bude od 1. května partnerem komisaři pro zdraví a ochranu spotřebitele Davidu Byrnovi. O našem odhodlání dosáhnout nápravy podle něj nemůže být pochyb, i kdyby to mělo být pro některé podniky bolestné. Telička slíbil zástupkyni generálního ředitele pro zdraví a ochranu spotřebitelů v EK Jaaně Husu-Kalliové, že v pondělí 22. března odevzdá česká strana akční plán, ve kterém popíše své záměry do vstupu, a do konce měsíce předloží komisi přehodnocené seznamy potravinářských provozů - těch, jež dokonale plní předpisy, těch, jež čeká uzavření a těch, které mohou nezbytné úpravy ještě dohnat. V této kategorii má podle něj zhruba pětina provozů závažnější problémy, ale čtyři pětiny by naopak měly nedostatky snadno odstranit. Minulé seznamy , jak řekl, neodpovídaly zcela realitě. "Je třeba férově přiznat, že se tehdy vytvořily seznamy a nebyl pak prostor na inspekce. Ty pak proběhly ze strany EU a důkladněji je pak provedla Státní veterinární správa. Ta musí nyní doložit, jak situace opravdu vypadá." Na základě jejího sdělení bude komise rozhodovat, zda vůči České republice uplatní ochranná opatření nebo ne. Kdyby to udělala, zamezila by přístupu na trh unie potravinářským výrobkům, které produkují podniky zapsané na negativním seznamu, případně všemu tomuto zboží z ČR. Čím hodnověrnější dokument od SVS obdrží, včetně důkazů o zastavení výroby v nevyhovujících provozech, tím bude taková možnost slabší, vysvětlil Telička.
Podle zdroje z Evropské komise měl o ochranných opatřeních proti vstupujícím zemím za nedodržování hygienických předpisů v potravinářských závodech jednat se svými odborníky komisař Byrne ještě minulý týden. Nebezpečí hrozí hlavně Lotyšsku, které je na tom podle tohoto zdroje nejhůř, a Polsku. ČR a Maďarsko jsou hodnoceny o něco lépe, ale podstatně hůře než Slovensko a Litva.
