Evropská komise (EK) minulý týden odeslala Ministerstvu zemědělství komentář k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Z dokumentu vyplývá, že Česko by mělo být více ambiciózní hlavně v oblasti ekologie. EK také vyzývá členské státy, aby kvůli válce na Ukrajině přehodnotily své plány a posílily odolnost zemědělského sektoru například snížením závislosti na fosilních palivech. Návrh kritizuje také ekologická organizace Hnutí Duha, podle které plán dotací dostatečně neřeší problémy české krajiny.
Ministerstvo dostalo od EK připomínky k návrhu plánu, který Česko do Bruselu odeslalo koncem ledna. Dokument obsahuje 33 klíčových připomínek a dalších zhruba 300 technických komentářů. EK v něm vyzývá Česko kvůli dopadům války na Ukrajině ke snížení závislosti zemědělství na využití syntetických hnojiv, která se vyrábějí hlavně ze zemního plynu. Podle Hnutí Duha je zhruba pětina hnojiv do EU dovážena z Ruska, a to v hodnotě více než jedné miliardy eur (asi 25 miliard korun) ročně. Cílem je podle komise udržení produkce potravin. Zemědělci mohou využívat například bioplynové stanice.
Plán navržený českou vládou má podle EK potenciál k dosažení klimatických cílů EU, mohl by ale být více ambiciózní například v oblasti využívání pesticidů, snižování rozloh monokultur nebo budování ochranných pásů, které brání splachování pesticidů do vod.
EK kritizuje nastavení takzvaných ekoschémat, což jsou nové dotační programy, které mají motivovat zemědělce k šetrnějšímu hospodaření s půdou. Podle EK jsou ale podmínky nastavené tak, že na ně dosáhnou téměř všichni a pravidla by měla zemědělce více motivovat.
Dokument zmiňuje i například problematiku eroze, sucha a hospodaření s vodou nebo její zadržování v krajině. Podle EK by se měla omezit plocha monokultur na 20 hektarů a v místech s vysokým rizikem eroze až na pět hektarů.*
