Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné. Unijní exekutiva rovněž uvedla, že posuzuje, zda by bylo možné omezit dovoz ruských zemědělských produktů do EU.
Komise reaguje na protesty zemědělců, kteří si stěžují na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření na půdě. Protesty českých zemědělců naplánované na 20. března ale navržené úlevy nezvrátí, řekla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
"Tyto návrhy mají za cíl snížit zátěž související s kontrolami pro zemědělce v EU a poskytnout jim větší flexibilitu při plnění určitých environmentálních podmínek," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. O návrhu bude EK jednat s ministry zemědělství členských zemí koncem měsíce. Podpora zemědělců je ale i jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu EU, který se uskuteční v Bruselu tento týden ve čtvrtek a v pátek.
Společné evropské protesty 20. března, do kterých se vedle českých zemědělců mají zapojit také farmáři z Německa nebo Nizozemska, se i přes dnes navržené úlevy uskuteční, uvedla Pánková. Rozhodnutí Evropské komise podle ní Agrární komora ČR vítá, přišlo ale pozdě. Doplnila, že návrhy také řeší jen část problémů zemědělců, kterých je jinak mnoho.
Společná zemědělská politika zahrnuje soubor „dobrých zemědělských a ekologických podmínek“ neboli takzvaných GAEC, které musí zemědělci splnit, aby získali dotace. Nyní komise navrhla některé z nich upravit. Například GAEC 8 požaduje, aby zemědělci vyčlenili alespoň čtyři procenta své zemědělské půdy pro biologickou rozmanitost. "Zemědělci z EU budou muset na své půdě udržovat stávající krajinné prvky, ale již nebudou povinni věnovat minimální část své orné půdy neproduktivním oblastem, tedy například nechat půdu ladem," říká prohlášení Evropské komise.
Komise rovněž navrhuje osvobození zemědělců s méně než deseti hektary půdy, tedy dvou třetin všech příjemců podpory v rámci společné zemědělské politiky – od kontrol a sankcí.
Obhájci boje proti klimatickým změnám Evropskou komisi za její kroky již dříve kritizovali s tím, že upřednostňuje krátkodobé volební zisky před dlouhodobými přípravami na klimatickou krizi. Kritika je slyšet i z některých ekologických farmářských uskupení, která říkají, že ekologická pravidla nemohou za ekonomické potíže farmářů.
Nové návrhy EK narážejí podle některých expertů i na doporučení vědců, kteří naopak říkají, že se zemědělství musí stát udržitelnějším, aby odolalo změnám klimatu. Podle odborníků je potřeba naléhavě jednat, aby se kontinent vyhnul katastrofám, jako jsou povodně, sucha či vlny veder.*
