Česká ekonomika se v příštím roce bude pohybovat na hraně recese a její růst zpomalí na 0,1 procenta místo dříve očekávaných dvou procent. Počítá s tím aktuální makroekonomická prognóza Evropské komise (EK), podle níž se na zhoršení odhadů podepíše zejména pokračující válka na Ukrajině a související energetická krize. Letos naopak české hospodářství díky relativně příznivé první polovině roku proti dřívějšímu odhadu růst mírně zvýší, a to na 2,5 procenta.
Komise také zvýšila odhad míry inflace, která by se letos měla dostat na 15,6 procenta, což je po trojici pobaltských zemí nejvíce v celé EU. Naopak nejnižší z celé sedmadvacítky států zůstane letos v České republice nezaměstnanost, kterou komise předpovídá na 2,7 procenta. V příštím roce by měla inflace klesnout na 9,5 procenta a být níže než na Slovensku, v Polsku či v Maďarsku, kde se očekává další růst cen pro spotřebitele. Nezaměstnanost se zvýší na 3,3 procenta.
"Česká průmyslově založená ekonomika spoléhající na dovoz je nadále silně zasažena problémy v dodavatelských řetězcích a vysokými cenami energií," uvedla komise.
Zhoršení vyhlídek české ekonomiky podle ní souvisí se složitou finanční situací domácností a firem a se zhoršením důvěry spotřebitelů. Unijní exekutiva očekává na přelomu roku pokles spotřeby domácností vyvolaný snížením jejich reálných příjmů. Omezený bude v příštím roce podle EK růst investic, a to navzdory očekávaným vládním investicím ze záchranného unijního fondu.
České ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze tento týden zlepšilo odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst o 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že česká ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí.*
