12.09.2023 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Evropská komise zhoršila výhled ekonomiky unie

Evropská komise (EK) zhoršila výhled vývoje ekonomiky Evropské unie na letošní i příští rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 0,8 procenta, zatímco na jaře čekala růst o jedno procento. Inflace však bude nadále zvolňovat a trh práce zůstane v dobré kondici. Komise to uvedla ve své letní makroekonomické prognóze. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, ale podle komise letos klesne. Odhad růstu na příští rok EK snížila o 0,3 procentního bodu na 1,4 procenta. Loni ekonomika EU vykázala růst o 3,4 procenta.

Pomaleji poroste i ekonomika eurozóny

Podobně pomaleji poroste rovněž ekonomika eurozóny. Podle EK letos vykáže růst o 0,8 procenta místo dosud očekávaných 1,1 procenta. Růst tím výrazně zpomalí z loňského tempa 3,3 procenta. Příští rok ekonomika v zemích používajících jednotnou měnu euro podle nového odhadu komise vzroste o 1,3 procenta místo 1,6 procenta očekávaných v jarní prognóze. Německá ekonomika letos klesne o 0,4 procenta, odhaduje komise, která ještě na jaře čekala zvýšení HDP, a to o 0,2 procenta. Důvodem poklesu budou nižší investice ve stavebnictví a slabá spotřeba. V příštím roce by německá ekonomika mohla vykázat růst o 1,1 procenta, zejména díky oživení spotřeby. Komise také zhoršila odhad letošního růstu ekonomika Itálie, a to na 0,9 procenta z jarního odhadu 1,2 procenta.  Ekonomiky Francie a Španělska ale zřejmě porostou letos rychleji. V případě Francie komise počítá s růstem o jedno procento místo dosud očekávaných 0,7 procenta, v případě Španělska pak s růstem o 2,2 procenta místo 1,9 procenta.

Inflace bude dále zvolňovat

Inflace bude podle komise dál zvolňovat. Harmonizovaný index spotřebitelských cen v EU v letošním roce zpomalí na 6,5 procenta a příští rok na 3,2 procenta. Na jaře komise čekala na letošní rok inflaci 6,7 procenta a na příští rok ji předpovídala na 3,1 procenta. V eurozóně letos inflace podle EK dosáhne 5,6 procenta a v roce příštím 2,9 procenta. Stále tak zůstane nad dvouprocentním limitem, který si pro zachování cenové stability stanovila Evropská centrální banka (ECB).

Nejnovější údaje podle komise potvrzují, že hospodářská aktivita v EU byla v první polovině roku utlumená, a to kvůli otřesům, které EU zažila. Vysoké spotřebitelské ceny většiny zboží a služeb si pak vybírají větší daň, než se očekávalo na jaře, přestože ceny energií klesají a trh práce je v mimořádně dobré kondici. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a mzdy se zvyšují.

Růst úrokových sazeb ale prudce zpomalil zájem o bankovní úvěry. Nejnovější ukazatele naznačily zpomalení ekonomické aktivity v létě a v následujících měsících, průmysl je nadále slabý a dynamika ve službách slábne navzdory příznivé turistické sezoně v mnoha částech Evropy. 

Globální ekonomika si v první polovině roku sice vedla o něco lépe, než se očekávalo, výhled růstu globální ekonomiky a obchodu však zůstává převážně beze změny ve srovnání s jarní prognózou. To znamená, že ekonomika EU nemůže počítat se silnou podporou zahraniční poptávky.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down