Vytvořením nového fondu s kapitálem ve výši 21 miliard eur (579 miliard Kč) hodlá Evropská komise (EK) během následujících tří let podpořit investice, které by podle jejího odhadu měly dosáhnout až 315 miliard eur (8,7 bilionu Kč). Plán minulý týden představil evropským poslancům ve Štrasburku šéf komise Jean-Claude Juncker. Peníze ve fondu mají sloužit jako záruky pro soukromé investory, kteří by tak s pomocí EU mohli začít financovat velké strategické projekty například v energetice či mezinárodní dopravě.
O investičním balíku v objemu 300 miliard eur mluvil Juncker v poslední době opakovaně a zásadní investice patřily k nejčastěji zmiňovaným slibům nové komise. O konkrétních podrobnostech se ale dlouho nic nevědělo. Nyní je jasné, že komise plánuje založit nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI), do nějž by mělo přitéct 16 miliard eur unijních prostředků a pět miliard eur od Evropské investiční banky (EIB).
Unie prý doufá, že tato částka pomocí peněz od velkých soukromých investorů díky pákovému efektu naroste na patnáctinásobek, tedy celkových 315 miliard eur. Suma prý ale může nakonec být ještě vyšší, pokud se na investicích budou podílet i jednotlivé státy.
Podle Junckera jde o ambiciózní, ale realistický plán. Postup komise nicméně už předem vyvolával i kritické hlasy, které hovořily o tom, že investiční balík nebude obsahovat "nové" peníze, jen přejmenuje ty již existující. To se částečně potvrzuje, protože do EFSI půjde například 2,7 miliardy eur z fungujícího vědeckého programu Horizont 2020 či 3,3 miliardy eur z fondu pro propojení Evropy Connecting Europe Facility (CEF).
Juncker ovšem trvá na tom, že nejde jen o přesouvání peněz. "Nemáme tiskárnu na peníze. Musíme přitáhnout peníze tak, aby pracovaly pro nás," zdůraznil šéf EK. Podle něj je zvolený způsob vhodný i proto, že nebude unii zadlužovat.
"Oceňuji akcent na soukromý kapitál a poskytnutí záruk pro rizikovější tranše," uvedl český europoslanec Pavel Telička z liberální parlamentní frakce ALDE. Stejně jako šéfovi frakce Guyi Verhofstadtovi mu ale v návrhu komise chybějí daňové stimuly a způsob, jak čerpání prostředků podmínit přijetím strukturálních reforem.
Socialisté z frakce S&D hlavně uvítali, že nová komise začala s politikou investic. Podle českého europoslance za ČSSD Pavla Poce Juncker provětral "zatuchlé ovzduší po Barrosově etapě utahování opasků a stagnace", ale bude muset dokázat, že investiční balíček není jen "přemalováním" peněz ze strukturálních fondů.
"Pro Česko je to odvážný, ale přínosný projekt: přínosný, protože jsou to investice, které přinesou hospodářský růst a nová pracovní místa; odvážný, protože Česko má problémy najít životaschopné projekty i pro kohezní prostředky, kde se nepožaduje žádný zisk," uvedl europoslanec Pavel Svoboda z frakce EPP. "Některé země jsou na to připraveny lépe a některé hůře," podotkl další z lidoveckých europoslanců Luděk Niedermayer, podle nějž bude mít zřejmě Česká republika problémy peníze na případné projekty získat, když nedokáže plně využít ani stávající prostředky z evropských fondů, které se navíc nerozdělují za tak přísně nastavených pravidel.
Velmi kritičtí jsou naopak k investičnímu plánu europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). "Místo skutečného řešení problému přichází Juncker s typicky levicovým řešením - napumpovat do ekonomiky veřejné peníze. Přesně v tom jeho plán spočívá, i když se skrývá za jakési záruky rizik," uvedl český zástupce v této frakci Jan Zahradil.
Peníze by mohly být dostupné někdy během první poloviny roku 2015. Prioritu by při jejich získávání měly mít projekty týkající se mezinárodní dopravy, energetiky a datových sítí. Evropská komise odhaduje, že investiční plán by v příštích třech letech mohl vytvořit milion až 1,3 milionu nových pracovních míst.*
