Loni bylo hladovějících 69 milionů a jde o občany hlavně těch zemí, jež se potýkají se sociálními nepokoji, krizemi, nerovností, klimatickými změnami, nedostatkem přírodních zdrojů a dopadem covidu-19 na tamní ekonomiky.
Určitý druh nedostatku potravin pocítila loni třetina obyvatel arabských zemí, tedy 141 milionů občanů.
V Somálsku, jehož vláda bojuje od roku 2007 proti radikálům, čelí hladu více než 59 procent tamních lidí; v Jemenu, kde se bojuje od roku 2014, přes 45 procent obyvatel. Tato země má také mnoho případů anemie. Mezi ženami v plodném věku jí trpí více než 61 procent.
Nedostatečná výživa se promítá do zdraví dětí - v arabských státech trpí opožděným růstem přes 20 procent dětí ve věku do pěti let. Naproti tomu více než desetina dětí v této skupině má nadváhu.
Od roku 2000 přibývá v těchto regionech obézních dospělých, přičemž se to týká hlavně bohatých zemí z oblasti Perského zálivu. Nejvíc obézních – 37 procent – má Kuvajt.*
