Investiční plán Evropské komise Jeana-Claudea Junckera bude určen především pro projekty soukromých firem. Role států, včetně ČR, tak bude v tomto programu velmi omezena. Uvedl to místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který minulý týden navštívil Českou republiku, a ministr financí Andrej Babiš. Cílem návštěvy místopředsedy v ČR je získání podpory pro investiční plán, který komise představila vloni na podzim.
Evropský fond pro strategické investice (EVSI), který bude mít na starosti jednotlivé projekty, bude mít v následujících třech letech k dispozici 60 miliard eur (1,6 bilionu korun). Ty by měly podpořit investice soukromých firem až za 250 miliard eur. „Financování ze strany členských států není plánováno, nicméně se již dnes ví, že několik států se bude fondu účastnit formou svých národních bank,“ uvedl Katainen. Státy se mohou totiž projektů účastnit jako spoluautoři na základě partnerství soukromého a veřejného sektoru. Obdobně se projektů mohou účastnit i soukromé banky.
Podle Babiše je pozitivní, že malé a střední podniky budou mít možnost obrátit se na nově založený fond. Podle ministra tak firmy mohou u komise uspět s projekty, se kterými neuspěly u českých bank. Fond chce totiž financovat rizikovější projekty v oblasti malých a středních podniků a infrastrukturních projektů. „Je pozitivní, že malé a střední podniky, hlavně které začínají, budou mít možnost obrátit se na tento nově založený fond. Státu se to fakticky netýká, je otázka, zda vláda bude pokračovat na přípravě projektů a ucházet se o tyto peníze," uvedl Babiš.
Výzva pro legislativu
Hospodářská komora ale upozornila i na skrytý rozměr plánu. „Balíček je téměř převratnou výzvou jak pro evropskou, tak i národní legislativu členských zemí,“ uvedl ředitel odboru legislativy, práv a analýz komory Ladislav Minčič. Z celoevropské perspektivy by podle něj odstranění překážek pro investice mohlo zahrnout revizi některých mezinárodních účetních standardů nebo odložení účinnosti vybrané legislativy. Typickým příkladem by mohla být nová regulace pojišťovnictví, spočívající v přísnějších kapitálových, kontrolních a informačních požadavcích na fungování evropských pojišťoven.
Podle Svazu průmyslu a dopravy je Junckerův balíček zásadní proinvestiční krok. "Určitě hodnotíme pozitivně snahu, aby se uložené prostředky dostaly do ekonomiky. Je tu však řada ale. Pravidla poskytování prostředků by měla být jednodušší. Zejména pak soukromá sféra požaduje, nejen aby se vyčlenily peníze, ale aby se vytvořily příznivější legislativní a nelegislativní podmínky pro investice," uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.
O peníze z investičního balíčku usiluje z České republiky 47 projektů v oblasti energetiky, dopravy, budování infrastruktury či podpory malého a středního podnikání v celkovém objemu až 12,4 miliardy eur (asi 340 miliard korun). Evropská investiční banka (EIB) podle svého prezidenta Wernera Hoyera nyní všech asi 2000 projektů z celé EU analyzuje. Upozornil však, že ne všechny evropskou podporu získají; banka hledá hlavně ty kvalitně zpracované a rychle realizovatelné.
Brusel si slibuje oživení
Páteří Junckerova plánu je právě nový Evropský fond strategických investic (EFSI). Tvořit ho má zpočátku celkem 21 miliard eur (zhruba 576 mld. Kč), z toho pět miliard z peněz Evropské investiční banky a 16 miliard ve formě záruk evropského rozpočtu.
Brusel si od něj slibuje oživit evropskou ekonomiku soukromými a veřejnými investicemi za 315 miliard eur (8,6 bilionu korun). Peníze z fondu by měly podle komise v příštích třech letech "pákovým efektem" přitáhnout soukromé a veřejné investice celkem za více než 300 miliard eur, což má zvýšit růst evropského hospodářství a zaměstnanost.
Katainen jednal také s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) a představiteli sněmovních a senátních výborů. Finský místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost rovněž navštívil společnost LASAK a vystoupíl na Vysoké škole ekonomické s přednáškou na téma budoucnost Evropy, kde vyjádřil podporu dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství Evropské unie s USA a potřebu větší legislativní integrace evropských států.
Katainena přijal i prezident republiky Miloš Zeman. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka se prezident během schůzky zajímal o to, jakým způsobem může z plánu profitovat ČR.*
