Nový Evropský fond strategických investic (EFSI) by mohl být funkční od září, příslušná legislativa by měla být schválena v polovině letošního roku. Po jednání ministrů financí zemí Evropské unie to minulý týden řekl eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis.
"Zrychlujeme také práci na dalších částech investičního plánu," poznamenal komisař a zmínil přípravu soupisu transparentních projektů a evropského poradního střediska, které má s přípravou projektů pro investice pomáhat.
V obsáhlém materiálu ke zmíněnému fondu, o kterém diskutovali ministři financí evropských zemí již v závěru loňského roku, je kromě jiného orientační seznam asi dvou tisíc investičních a infrastrukturních projektů, jejichž realizace by měla být přínosem evropskému hospodářství.
České republiky se na publikovaném soupisu týkají více než čtyři desítky projektů. Jde například o rekonstrukce bytového fondu nebo stavby a opravy silnic a dálnic, třeba D11 z Hradce Králové do Jaroměře. Právě dopravní infrastruktura je jednou z českých priorit. Další projekty zahrnují budování či rozšiřování zásobníků na plyn, přeshraničních plynovodů, včetně koridoru Sever-Jih z Polska přes Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko do Chorvatska, ropovodů či rozvoj a modernizaci elektrické sítě.
Jak před časem uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor, země Visegrádské skupiny, tedy Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko, by měly při snaze získat peníze na projekty v rámci zmíněného investičního plánu úzce spolupracovat. "Spolupráce v rámci V4 se už rozjela a byly diskutovány konkrétní projekty," podotkl Gregor.
Jiným z projektů je třeba renovace čističky odpadních vod v Praze. Česká republika je také zapojena do některých mezinárodních výzkumných projektů.
Celkově se ze zmíněných zhruba dvou tisíc projektů necelá třetina (29 procent) týká dopravy a stejné procento problematiky posilování energetické unie. Materiál uvádí, že 18 procent projektů se zabývá vědomostní, inovační a digitální ekonomikou, 15 procent budováním sociální infrastruktury a devět procent otázkou zdrojů a životního prostředí. Existence seznamu však podle diplomatů neznamená, že všechny jeho položky budou v rámci investičního plánu automaticky realizovány.
Otázky legislativy
Ministři financí minulý týden také diskutovali o prvním návrhu podoby příslušné legislativy k investičnímu fondu z dílny Evropské komise. Stále není například zřejmé, zda podmínkou pro účast zemí na rozhodování v řídících orgánech fondu bude jejich finanční příspěvek. Česká republika by stejně jako další státy podle diplomatů přispívat nechtěla, eurokomisař Dombrovskis naopak podotkl, že existují země, které o účast mají zájem. Komise ve snaze státy na podílu ve fondu zainteresovat naznačuje, že příspěvek může příznivě ovlivnit její pohled na to, jak dotyčná země plní unijní rozpočtová pravidla.
Evropská investiční banka po jednání ministrů financí EU, kteří zároveň tvoří její správní radu, oznámila, že první střední a malé podniky mohou získat v rámci EFSI financování už před začátkem léta. Do chvíle, než bude fond EFSI funkční, budou totiž moci firmy využít podpory Evropského investičního fondu (EIF), který je součástí skupiny Evropské investiční banky.
Fond EFSI je páteří plánu šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera na rozhýbání evropské ekonomiky. Peníze z fondu by měly podle komise v příštích třech letech odblokovat 315 miliard eur (8,9 bilionu Kč) v soukromých a veřejných investicích, což by mělo zvýšit růst a zaměstnanost.
Ve fondu mají být především záruky z unijního rozpočtu a Evropské investiční banky, celkem 21 miliard eur (581 miliard Kč). Měl by přitáhnout další soukromé i veřejné investice do projektů s "evropskou přidanou hodnotou", ale i do malých a středních firem.*
