Fond těžko pojistitelných rizik bude nejdříve schvalovat příští vláda. Do podzimu, kdy končí mandát současné sněmovně, se legislativní návrh fungování fondu s ohledem na komplexnost problematiky připravit nestihne. Uvedl to předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Zdeněk Nekula. Ministr zemědělství Marian Jurečka si původně přál, aby fond začal fungovat už v loňském roce, následně ho chtěl spustit do voleb, což se ale nestihne.
PGRLF chce ve spolupráci s ministerstvem zemědělství do voleb předložit alespoň návrh fungování fondu, který by podle Nekuly mohl působit například jako akciová společnost nebo jako samostatný fond.
Původně se podle něj předpokládalo, že by Fond těžko pojistitelných rizik fungoval jako jeden z programů PGRLF. To je však podle něj prakticky nemožné, a to nejen z procesního hlediska, ale zejména s ohledem na platnou legislativu. Oblast činnosti fondu se překrývá s oblastí pojišťovnictví, proto právníci fondu upozornili, že bez odpovídající legislativní úpravy a procesního řešení a souhlasného stanoviska České národní banky a dalších zainteresovaných institucí by se mohlo jednat o nepovolené podnikání.
Do fondu by měli přispívat jedna ku jedné zemědělci a stát. V případě nadměrných srážek v období sklizně nebo sucha z něj budou zemědělci čerpat peníze. Maximální rozsah fondu by měl být podle dřívějších informací 14 miliard korun, Evropská unie notifikovala možnou podporu do konce roku 2022.
Podle Nekuly by se mohl notifikační proces, který trval osm měsíců, ještě jednou zopakovat, až se vláda pro konkrétní variantu fondu rozhodne. Nezmění se ale podle něj podmínky, že peníze mohou dostat jen zemědělci, kteří přišli nejméně o 30 procent úrody oproti posledním pěti rokům, po odečtení nejlepšího a nejhoršího roku. Podmínkou také může být předem uzavřené komerční pojištění například na krupobití a na další jevy, na které se pojistit dá. Zemědělci by pak mohli získat maximálně 80 procent ztrát.
O fondu mluví politici již více než desetiletí. Šlo by o systémový nástroj. V současnosti vláda rozhoduje o kompenzacích za mrazy nebo za sucho jednotlivě, peníze vyplácí zhruba po roce od vzniklých škod.*
