Oteplování globálního klimatu už dnes dělá paseku ve všem: od rostlin a živočichů po průmyslové aktivity. Uvádí to agentura Bloomberg, která vybrala čtyři příklady pro ilustraci života ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. V rozsáhlé analýze popisuje, jak měnící se klima zasahuje jaderné elektrárny ve Francii, sklizeň obilí v Indii, korály na Floridě i výskyt jistého amerického kůrovce.
Nárůst teplot je dopadem klimatické změny, který se projevuje po celém světě, a může být motorem citelných důsledků. "Dopady toho stupně nebo dvou navíc mohou být velmi, velmi dramatické," řekl Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při vesmírné agentuře NASA. Vývoj podle něj obnáší řádově vyšší riziko překračování jistých meteorologických prahů. "A to je opravdu znepokojivé," řekl.
Jako o nástroji boje proti klimatickým změnám se čím dál častěji hovoří o jaderné energetice, tu ovšem může ohrozit oteplování vod. Na vodu z přilehlých toků či nádrží spoléhají některé jaderné elektrárny využívající takzvaný otevřený systém chlazení. Čím je přicházející voda studenější, tím je chlazení efektivnější. Vypouštění příliš teplé vody zpět do prostředí zároveň může ohrozit vodní ekosystémy, což je důvod, proč úřady vyžadují omezení výroby elektřiny, když je teplota vody nad jistou úrovní.
Ukázkou toho, co se může stát při extrémním oteplení řek, je Francie, která má asi 70 procent své elektřiny z jaderných elektráren. Státní energetická společnost EDF minulý měsíc oznámila krátké omezení produkce v jedné z nich kvůli vysoké teplotě vody v řece Rhôně.
Nebyl to první případ tohoto druhu. Regulační práh pro "příliš vysokou" teplotu vody v dané řece se pohybuje od 24 do 29 stupňů Celsia a záznamy ukazují, že při vlnách veder v letech 2003, 2006, 2018, 2019 a 2022 se vždy alespoň jedna ze starších elektráren EDF podél Rhôny dostala do problémů.
Celkový dopad veder na jadernou energetiku je stále velmi malý a novější elektrárny často tento faktor zcela obchází využíváním jiných chladicích systémů. Jde však o problém, který "se děje s narůstající frekvencí", řekl odborník na jadernou energetiku z poradenské společnosti BloombergNEF Chris Gadomski.*
