Pracovníci Slovenské inspekce životního prostředí letos objevili na pokusných pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby Piešťany rostliny s modifikovanými geny. První informace ovšem dorazila od organizace Greenpeace a zmiňovala se o „skandálu na Slovensku“. Následně v tisku proskočily další zprávy o „nelegálním pěstování“.
Skutečnost je ale mnohem střízlivější. Především zatím není známo, jak velké množství GMO bylo ve vzorcích obsaženo. Předběžně se hovoří pouze o stopové kontaminaci, která může začínat na hodnotě 0,1 procenta, což je nejmenší množství, jež dokáže použitá metoda PCR najít.
Inspekce nalezla podle jejího tiskového mluvčího Michala Štefánka GM plodiny na výzkumných stanicích v Malom Šariši (kukuřice, ozimá řepka) a v Vígľaši-Pstruši (sója, jarní řepka). Celkem bylo pozitivních šest vzorků, analýzy provedl slovenský Ústřední a kontrolní ústav zemědělský (ÚKSÚP), který je od letošního jara členem Evropské sítě GMO laboratoří (ENGL). „Inspekce životního prostředí nemá nejmenší ani nejmenší důvod pochybovat o důvěryhodnosti a relevantnosti výsledků analýz,“ zdůraznil Štefánek.
Ján Kraic, náměstek pro výzkum a šlechtění VÚRV Piešťany, ale upozorňuje, že s geneticky pozměněným materiálem vědomě rozhodně nepracovali. „Materiály, u kterých byla kontrola na výskyt GMO pozitivní, nejsou naším majetkem a jejich vlastníci je při zařazování do zkoušení ani jako GMO nedeklarovali. Pokud se výsledky potvrdí, jde pravděpodobně o přirozenou kontaminaci nemodifikovaného osiva modifikovaným. Dojít k němu mohlo ať již přímo v osivářských firmách, nebo v důsledku přenosu cizího genu pylem z GM rostlin. Jejich výskyt je na Slovensku velmi pravděpodobný, protože se zde před rokem 2002 již testovaly,“ uvedl Kraic.
Pozitivně označené vzorky pocházely z firemních pokusů, šlo především o novošlechtění či nové odrůdy, kterých se v ústavu ročně testují stovky na výnos, odolnost k patogenům a další ukazatele. Majitelé vzorků ale na výsledky reagovali s velkým překvapením. „Dokladují nám výsledky analýz těch samých materiálů od akreditovaných evropských laboratoří, že v žádném případě nemohlo jít o transgenní materiály,“ zdůrazňuje Kraic. Jak dodává, v tomto roce ústav žádné modifikované plodiny netestoval a pravděpodobně to neprováděl ani nikdo jiný.
Jak je to tedy s výskytem modifikovaných genů? Na to nepřímo odpověděl Ľubomír Horváth, vedoucí oddělení molekulární biologie ÚKSÚP v deníku Roľnícke noviny z 7. 10. 2004. Uvádí, že jím řízené oddělení vypracovává testy na přítomnost GMO již šest let, přičemž zjištění stopových kontaminací rostlinných komodit GM rostlinami není ničím výjimečným. Tato skutečnost není podle něj novinkou a objevuje se u různých komodit již od začátku testování GMO na Slovensku v roce 1999, přičemž výsledky testů byly publikované. „Při současném rozsahu pěstování již prakticky není možné zabránit tomu, aby nedocházelo k náhodné kontaminaci osiva prostřednictvím opylení nebo mechanickým znečištěním, jde jen o to, jak velká bude,“ cituje list Horvátha.
Otázku limitů přítomnosti GMO v osivech se již snažila řešit Evropská komise přípravou legislativního návrhu, podle kterého například osivo řepky a kukuřice mohlo obsahovat až tři desetiny procenta semen GMO, aniž by bylo nutné tuto skutečnost označit. Norma je ale zatím „u ledu“ a vše tak zůstává na národních legislativách, podobně jako je tomu u tzv. koexistence, ke které komise vydala pouze doporučení. Tendence k nastavení limitu ale přesto jsou, podobně jako tomu bylo u značení potravin, kde je horní hranicí obsah 0,9 procenta.
Kontrola vzorků z VÚRV Piešťany ale dosud není u konce. Jak uvedl mluvčí inspekce Michal Štefánek, úřad zabezpečí provedení specifických testů na přítomnost konkrétních genových modifikací a množství GMO v pozitivních vzorcích. Ve výzkumném ústavu pak bude dále zjišťovat, zda se zjištěné transgenní organismy používaly se souhlasem příslušného orgánu státní správy a také to, jak je dodržován zákon o GMO.
