Grónská zemědělská krajina byla nově zařazena mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO. Právě příroda, kultura a historií Grónska je tématem výstavy v Národním zemědělském muzeu Praha, která byla zahájena minulý týden a potrvá do 4. dubna. Slavnostního zahájení se zúčastnil i velvyslanec Dánského království, k němuž Grónsko náleží, Ole Frijs-Madsen.
Ředitel Národního zemědělského muzea Praha Jiří Houdek uvedl, že Grónsko, ač si to málokdo uvědomuje, má obrovský vztah k zemědělství. „V této oblasti se právě nejintenzivněji objevují veškeré změny, které jsou na naší planetě. Tam je možné předvídat, jakým způsobem tyto změny ovlivní oteplování planety a samotné zemědělství,“ vysvětlil s tím, že právě grónské zemědělství dokumentuje mimo jiné nová výstava. Subarktická zemědělská oblast Kujataa v jižním Grónsku byla v červenci 2017 přijata do světového kulturního dědictví UNESCO. V zemi pokryté po většinu roku ledem a sněhem je sice obtížné nalézt příhodné podmínky pro růst rostlin. V závěru letního období se sklízejí borůvky, šíchy a brusinky. Díky změnám klimatu se zde na experimentální farmě a v arboretech pěstují například brambory, brokolice, květák, ředkev, ve sklenících i saláty a ředkvičky nebo stromy z klimaticky podobných oblastí. Pěstování zeleniny je ale možné jen v určitých malých oblastech jižního Grónska, zejména v uzavřených fjordech, kde globální změna klimatu prodlužuje vegetační období s následným oteplováním. Na jihovýchodním pobřeží je pak jedno z mála míst, kde se chovají ovce. Pozemky farmy musely být zkultivovány vybudováním drenáží, pastevní plochy ovcí srovnány, aby se mohla používat základní zemědělská mechanizace. Ovčíny mají moderní vybavení, s vestavěnými rošty z pevných plastických hmot. Stálým problémem je však kvalita půdního fondu a neúprosné arktické klima. Autory výstavy jsou Alena a Jaroslav Klempířovi, pro něž je Grónsko už 21 let druhým domovem.
