Síť testovacích podniků FADN (Farm Accountancy Data Network) se v EU považuje za základní zdroj srovnatelných ekonomických informací o hospodářských výsledcích a ekonomické situaci zemědělských podniků a rodinných farem členských států. Vytvoření tohoto informačního systému a dodržení předepsané legislativy je pro členské státy EU závazné. Zcela jedinečnou charakteristikou tohoto systému je skutečnost, že členské země EU každoročně předávají pracovišti DG VI/A.3 v Bruselu ke zpracování individuální podnikové údaje z reprezentativního souboru farem zpracované podle jednotné metodiky. Jde o údaje několika tisíc farem z každé země (za 12 členských států EU tato databáze zahrnovala data přes 60 tis. farem).
Závazné legislativní normy FADN (R – Regulation) obsažené v acquis communitaire vymezují velmi detailně všechny podstatné aspekty tvorby a fungování tohoto informačního systému. Jde o následující normy:
365 R 0079 Vytvoření informační sítě o důchodech a ekonomické situaci zemědělských podniků. Nařízení o vytvoření sítě zemědělského účetnictví (sítě testovacích podniků) pro potřeby společné agrární politiky, zejména pro každoroční stanovení důchodů zemědělských podniků a pro zkoumání vnitropodnikových ekonomických poměrů zemědělských podniků. Vymezuje základní pravidla fungování sítě, institucionální zajištění sítě, způsob výběru podniků, pravidla pro sběr, ochranu a zpracování dat, spolupráci národních orgánů sítě a orgánů EU.
377 R 2237 Podnikový dotazník pro zjištění příjmů v zemědělských podnicích. Popis podnikového formuláře pro sběr dat, detailní definice a výklad jednotlivých položek podnikového formuláře, včetně použitých číselníků a požadavků na kontroly kompletnosti dotazníku a věcné kontroly dat.
382 R 1859 Výběr podniků s účetnictvím pro účel zjišťování důchodů zemědělských podniků. Detailní popis metodiky zpracování plánu výběru podniků do sítě FADN a metod výběru a zařazování podniků, postupy projednávání výběru s orgány EU atp.
382 R 3272 Změny formuláře zemědělského podniku k účelu stanovení příjmů zemědělského hospodářství. Popis změn podnikového dotazníku a definic změněných ukazatelů.
383 R 1915 Prováděcí předpisy týkající se zpracování a předávání dat za účelem stanovení příjmů zemědělských hospodářství. Pokyny upřesňující termíny a způsob předávání dat národními orgány do EU.
385 D 0377 Typizace Společenství pro zemědělská hospodářství. Popis speciálního systému klasifikace zemědělských podniků, který se využívá v síti FADN a umožňuje zařadit zemědělské podniky podle typu výrobního zaměření a ekonomické velikosti podniků.
386 D 0375 , 388 D 0284, 390 D 0036 Zemědělsko-ekonomické trendové koeficienty používané pro definování Evropské velikostní jednotky ve spojení s typologií zemědělských farem. Koeficienty upravující v souvislosti se změnou cen výpočet hodnot pro zařazování podniků dle klasifikace EU.
396 R 1372 Určení výše standardního poplatku za farmářský výkaz (formulář) v roce 1996 z účetní datové sítě. Stanovuje poplatek za zpracování a předání dokladu za jeden zemědělský podnik do databáze EU.
Vytváření sítě testovacích podniků FADN v ČR
Od roku 1994 zajišťuje Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) z pověření Ministerstva zemědělství ČR implementaci Sítě testovacích podniků FADN v ČR. Při vytváření sítě testovacích podniků v ČR se vycházelo z podmínek a potřeb ČR a současně se v maximální možné míře respektovaly velmi striktní metodické zásady EU. Dále uvádíme hlavní principy společné pro síť testovacích podniků ČR a EU.
Základní charakteristikou je metodická jednotnost ukazatelů sledovaných u všech respondentů této sítě. V našich podmínkách metodika šetření respektuje zásady účetní evidence platné v ČR a současně zahrnuje další požadavky vyplývající z požadavků EU.
Síť testovacích podniků je výběrový soubor podniků, který je reprezentativní za zemědělství jako celek, ale současně musí zahrnovat a reprezentovat podnikatelské subjekty v zemědělství podle jednotlivých typů, forem, velikostí i podle odlišných přírodně sociálních podmínek hospodaření. K tomuto účelu se uplatňují v této síti speciální klasifikační soustavy pro vyjádření velikosti podniků a výrobního zaměření podniků (na bázi kategorie standardního příspěvku na úhradu). V každé zemi jsou zpracovávány podrobné plány výběru podniků za účelem zajištění reprezentativnosti souboru podniků podle všech požadovaných hledisek.
Na individuální podnikové údaje získané od respondentů se vztahuje zákonná ochrana individuálních dat, která zaručuje, že tyto údaje nesmějí být ani v anonymní podobě používány ani publikovány a nesmějí být předávány dalším subjektům k jiným účelům, kromě pracoviště pověřeného zpracováním údajů.
Výsledky šetření uskutečněných v této síti jsou pravidelně publikovány, zpravidla jako součást nebo příloha Zprávy o stavu zemědělství dané země. Na úrovni EU se rovněž publikují komparace ekonomických ukazatelů jednotlivých států v oficiální publikaci EU.
Síť FADN ČR v roce 1994, kdy se uskutečnilo první výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství, zahrnovala 660 podnikatelských subjektů v zemědělství. V následujících letech se zvětšil výběrový soubor respondentů a zvýšila jeho reprezentativnost.
Typy výběrových šetření
Od roku 1996 se v síti testovacích podniků uskutečňují dva typy výběrových šetření. Hlavní šetření zahrnující všechny respondenty sítě je zaměřeno na zjištění „hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství za předchozí rok“. Šetření probíhá v březnu následujícího roku a jeho výsledky jsou bezprostředně využity pro zpracování Zprávy o stavu českého zemědělství. Toto hlavní šetření poskytuje velmi komplexní a detailní pohled na ekonomické i výrobní výsledky a ukazatele respondentů této sítě.
Na základě těchto výsledků je prováděn nápočet a odhad souhrnného hospodářského výsledku za zemědělství jako celek. Smyslem této sítě však není pouze vyčíslit celkovou ztrátu resp. zisk dosahovaný zemědělci. V zemích EU je těžiště využití tohoto systému v analýze ekonomických výsledků a situace jednotlivých typů zemědělských podniků hospodařících v různých přírodních podmínkách a regionech, hospodářství různé velikosti, výrobního zaměření atp. Obdobným způsobem se zpracovávají i údaje zjištěné v síti ČR. Detailní výsledky tohoto šetření se v ČR zpracovávají a publikují jako samostatná příloha Zprávy o stavu zemědělství. Tato zpráva je určena respondentům sítě, podnikatelské sféře, poradenským a výzkumným pracovníkům. Poskytuje srovnání hospodářských výsledků zemědělců podle různých pohledů, např.podle výrobních oblastí, územních regiónů , velikostních kategorií atd. Zajímavý pohled umožňuje například rozčlenění podniků na ztrátové a ziskové.
Další souběžné šetření, které se uskutečňuje v této síti, je „zjišťování vlastních nákladů výrobků RV a ŽV“. Na zúženém souboru testovacích podniků (asi 700 respondentů) se uskutečňuje detailní šetření nákladů a výnosů za hlavní kategorie rostlinné a živočišné výroby. Při tomto šetření se uplatňuje ve vybraném souboru podniků metodika kalkulací vlastních nákladů vyvinutá ve VÚZE a získávají se údaje o skutečné výši vynaložených nákladů. Výsledky tohoto šetření se pravidelně publikují za hlavní kategorie rostlinné a živočišné výroby v členění na právnické a fyzické osoby a v rozlišení podle výrobních oblastí.
Harmonizace sítě testovacích podniků ČR s legislativou EU
Návrh tohoto systému zpracovaný ve VÚZE v roce 1994 vycházel pouze částečně z dostupných metodik EU. Především z hlediska obsahu zjišťovaných dat vycházel tento systém z účetních postupů používaných v našich zemědělských podnicích bez zásadních úprav a změn této evidence. Vleklé potíže s financováním tohoto systému současně jej neumožnily plně dobudovat, především dosáhnout požadovanou reprezentativnost souboru a kvalitu zjišťovaných dat.
Vyhodnocení kompletní legislativy EU týkající se tohoto systému odhalilo řadu úseků, ve kterých bude nutné tento náročný informační systém přizpůsobit standardům EU. V rámci screeningu, který se uskutečnil 26.-29.4. 1999 v Bruselu, dostala česká delegace písemně hodnocení systému FADN ČR od pracoviště DG VI/A.3 odpovědného za tento systém v EU,. Nejvýznamnější odlišnosti a nedostatky systému ČR spočívají v následujících bodech :
Legislativa vztahující se k síti testovacích podniků v ČR dosud neexistuje.
Instituce a národní orgány sítě stanovené směrnicí EU dosud v ČR nebyly vytvořeny.
Obsah dat šetřených ze zemědělských podniků (podnikový dotazník) je nutné upravit dle přesných definic EU (jedná se o téměř 1000 údajů za jeden podnik průměrné velikosti) . Metodika šetření u fyzických osob výrazně překračuje požadavky na vedení jednoduchého účetnictví vyplývající ze zákona o jednoduchém účetnictví a vyžaduje doplňkovou podnikovou evidenci nad rámec jednoduchého účetnictví. U právnických osob je nutné upravit a zavést novou analytickou účetní evidenci. Zásadním problémem se jeví kvalita dat především od fyzických osob, která je nízká a souvisí s nedostatkem finančních prostředků na zajištění sběru a zpracování dat na podnikové úrovni.
Výběr podniků a testování reprezentativnosti souboru podniků sítě musí odpovídat EU. Plán výběru podniků v ČR dle metodiky EU byl variantně zpracován, plánovaný počet a stratifikace podniků však nebyla dosud dosažena. Potíže s financováním sběru dat, znemožňují dosud systematicky a dlouhodobě zlepšovat reprezentativnost souboru podniků zařazených do této sítě. Pro uplatnění metodických postupů EU při výběru podniků do této sítě je současně nutné mít k dispozici věrohodné detailní údaje o podnikatelské struktuře v zemědělství na úrovni datové základny Agrocenzu. Lze předpokládat, že reprezentativnosti sítě odpovídající požadavkům EU, by bylo dosaženo s počtem minimálně 1300 zemědělských podniků.
Způsob sběru a zpracování dat v ČR je analogický s postupy většiny států EU, které využívají k tomuto účelu účetní firmy. Podstatně vyšší nároky budou kladeny na kvalitu zpracování dat na podnikové úrovni. Zásadním problémem je zajištění zpracování dat v požadované kvalitě u zemědělských podniků fyzických osob, které vyvolává dodatečné nároky na podnikovou evidenci nad rámec jejich účetní evidence. Zajištění systému zpracování dat dle standardů EU a příprava dat pro EU si vyžádá výrazné i personální posílení týmu pověřeného centrálním zpracováním dat a přípravou dat pro EU.
Financování sítě není plně vyřešeno. Nedostatky ve financování systému dosud neumožňovaly rozšířit soubor podniků sítě v požadovaném rozsahu a zajistit tak optimální reprezentativnost tohoto šetření. .
Aktuální otázky rozvoje sítě testovacích podniků FADN ČR
Sladění sítě testovacích podniků ČR s požadavky EU bude náročný proces který je však reálné splnit v požadovaném horizontu let 2000-2002 (pro zavedení tohoto systému v ČR se nepožaduje přechodné období). V prosinci 1999 byl projednán na operativní poradě ministra zemědělství materiál obsahující návrh opatření směřujících k harmonizaci sítě testovacích podniků s požadavky EU. Součástí materiálu byl i harmonogram jednotlivých opatření a kroků tohoto procesu. Jedním ze stěžejních úkolů tohoto harmonogramu je závazek uspořádat do 30.6.2002 výběrové šetření v síti testovacích podniků již plně odpovídající legislativním požadavkům EU.
Rozvoj tohoto systému v roce 1999 byl zaměřen na zvýšení reprezentativnosti souboru podniků této sítě a na zvýšení věrohodnosti a validity dat získávaných z podniků. Velká pozornost je věnována i metodickým otázkám zpracování výsledků podle standardů EU. Pokračují práce na zavedení klasifikačního systému zemědělských podniků užívaného v EU k vyjádření ekonomické velikosti podniků a typů výrobního zaměření . Výsledky výběrového šetření roku 1999 jsou poprvé uvedeny v připravované Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 1999 a v její příloze s využitím metodik EU pro hodnocení příjmů a důchodové situace zemědělských podniků. Tyto postupy dosud v ČR neuplatňované poskytují nové pohledy na hodnocení ekonomické situace zemědělských podniků.
V roce 2000 byl zahájen projekt PHARE zaměřený na harmonizaci sítě testovacích podniků FADN ČR se standardy EU. Prostředky EU budou využity na pomoc poskytovanou zahraničními experty při řešení metodických otázek rozvoje tohoto systému i na přímou materiální podporu institucí zabezpečujících provoz tohoto systému. Jedná se o poskytnutí hardware a software pro VÚZE a účetní firmy zajišťující sběr dat v zemědělských podnicích.
Řešením otázek rozvoje sítě FADN se zabývá řada států střední a východní Evropy, které již také zahájily přípravu této sítě. Je potěšitelné, že ČR je ve tvorbě tohoto informačního systému patrně nejdále a naše poznatky jsou bezprostředně využívány při vytváření obdobného systému ve Slovensku, Maďarsku a v dalších zemích.
Výsledky šetření organizovaných v síti testovacích podniků FADN ČR jsou k dispozici zemědělské veřejnosti na Internetovské stránce VÚZE: www.vuze.cz.
