Na příští rok má resort historicky nejvyšší rozpočet. Původní návrh byl 53,4 miliardy korun a podařilo se vyjednat jeho zvýšení o čtyři miliardy na 57,4 miliardy korun, včetně prostředků z Evropské unie. Z národních zdrojů je 24,5 miliardy korun. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman na nedávném setkání se zemědělci Jihočeského kraje a Kraje Vysočina v Táboře, které zorganizovala společnost ZZN Pelhřimov. Ve srovnání s návrhem rozpočtu na 2018 je návrh na příští rok vyšší o 7,2 miliardy korun.
Na národní dotace by mělo být příští rok vyčleněno 3,8 miliardy korun. Letos se podle Tomana začínalo ještě na nižší částce, nakonec se vyplatily asi čtyři miliardy korun. „Věřím, že i v příštím roce se nám povede tuto částku navýšit,“ poznamenal ministr s tím, že resort bude hledat úspory. Navýšení financí na společnou zemědělskou politiku představuje 1,7 miliardy korun, na národní dotace o jednu miliardu a na lesní hospodářství je ve srovnání s letošním rokem určen dvojnásobek. Na podporu vodního hospodářství směřuje o 970 milionů korun meziročně více, podotkl ministr. K vyjednávání budoucí společné zemědělské politiky uvedl, že nejdůležitějším bodem je obhajoba národních zájmů. „Současný návrh rozpočtu společné zemědělské politiky je pro nás jako zemědělce nepřijatelný, protože by tam mohlo dojít ke krácení, které by mohlo být nejvyšší ze všech zemí EU,“ poznamenal a zopakoval, že další prioritou je odmítnutí zastropování, protože by bylo diskriminační pro Českou republiku. Podle předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslava Faltýnka pozice sněmovny je v této oblasti naprosto shodná s vládou. „Podpořili jsme iniciativu Francie, která nechce snižovat rozpočet na zemědělství na příští programovací období. K této iniciativě se přidalo již 15 členských států, takže je otázkou, jak to dopadne,“ poznamenal. Náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč informoval, že se snižuje prostředky, které jsou k dispozici v současném Programu rozvoje venkova. V plošných dotačních titulech je podle něj rozpočet připraven tak, aby prostředky vystačily do roku 2020. „Nicméně v investicích jdeme na přistání, protože finanční prostředky tam byly zazávazkovány. Z mého pohledu je to dobře,“ poznamenal. Podle něj pětileté závazky v oblasti agroenvironmentálních opatření a ekologického zemědělství budou o rok prodlužovány. „Dokud nebude jasno, jestli bude nebo nebude přechodné období, připravujeme i tento režim pro ty, kteří se dostávají na hranu pětiletých závazků, aby se maximálně eliminovalo riziko budoucích problémů,“ míní Sekáč.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek poukázal na to, že zemědělské podniky, které pracují a mají vyvážené hospodářství, se za poslední tři roky se dostaly k vynikajícím výsledkům. Podle něj Česká republika se může rovnat s kterýmkoliv státem v Evropě. „Přesto například vepřové maso nejsme schopni ani prodat, protože přichází zboží ze zahraničí, které je o 30 až 40 procent levnější než tuzemské,“ řekl s tím, že problém netkví v nákladech, ale je v ceně, za kterou se prodává z důvodů podpor. Ministr připomněl, že momentálně je špatná situace s nízkou cenou cukru. „Některé státy chtějí prosadit soukromé skladování, ale já tvrdím, že to není řešení, ale pouze odkládání problému,“ míní ministr s tím, že se tato situace bude ještě řešit v rámci speciální skupiny na vysoké úrovni.
