Petr Houdek pracoval téměř čtyřicet let jako zootechnik státního statku Rumburk, který hospodařil na 13,5 tisíce hektarů ve Šluknovském výběžku. Počátkem devadesátých let začal soukromě hospodařit v Království v jednom ze čtyři jeho závodů s představou stáda kvalitních dojnic se stabilní produkcí o mléka. Realita však byla podstatně jiná a dnes po 13 letech je hlavním produktem hospodaření jeho farmy perfektně udržovaná krajina.
„S mlékem jsme definitivně skončili před dvěma lety se ztrátou několika set tisíc korun, které nám zůstaly po bankrotu v mlékárně v České Lípě, podobně jako peníze mnoha zemědělců z okolí,“ říká Houdek s tím, že tak ustal pravidelný příjem za. Zpočátku zaměstnával podnik 78 pracovníků, dnes jich zbylo pouze šest. „ Naší první snahou bylo snížit stavy pracovníků a zbavit se přebytečné techniky, která byla de facto k ničemu,“ vysvětluje. V době privatizace totiž bylo zornění na okolních pozemcích 63 procent, statek Rumburk původně choval asi 3600 kusů krav, jalovice, prasata, kuřata a husy, jejichž byl v osmdesátých letech největším producentem ve střední Evropě. ¨
Krajina jako nosný program
S postupným útlumem zemědělské produkce a také proto, že veškeré pozemky kolem Šluknova jsou zařazeny do LFA, pomalu krystalizovalo zaměření farmy na údržbu krajiny.
Z 960 hektarů trvalých travních porostů, které podnik spravuje, je 600 hektarů pastvin, kde se pase kolem 300 kusů skotu plemene masný simentál, na zbytku jsou pak louky, které složí jako krmivová základna. Na podzim expedují zástavová teleta, která jsou zde vlastně jedinou obchodovatelnou zemědělskou komoditou. Se započtením veškerých podpor vykazuje podnik roční obrat kolem deseti milionů korun a loni poprvé vytvořil zisk téměř 150 tisíc korun. Bez dotací by však podobně jako většina zemědělců v podhorských oblastech skončil v podle Houdka v hluboké ztrátě.
Zásadní pro rozvoj firmy bylo rozhodnutí přejít z konvenčního hospodaření na režim ekologického zemědělství. „Se změnou nám pomohla především dobrá spolupráce se organizacemi KEZ a PROBIO, které nás v začátku usměrnily a pomohly vytvořit určité mantinely, ve kterých se pohybujeme. Jednoznačně jsme se vrhli na údržbu krajiny a biomasu z pozemků využíváme pro chov masného skotu. Bohužel s mléčnou produkcí jsme se rozloučili,“ říká Houdek.
Změnu zaměření však nutně doprovázela i obměna strojového parku. „Kvalitní technika je pro údržbu krajiny základ, proto jsme navázali úzkou spolupráci s firmou Kuhn a se společností Agrima Žatec a myslím, že se jsme zvolili správně, nakonec na vzhledu naší krajiny je to vidět,“ říká farmář a ukazuje na sytě zelené svahy nad Šluknovem, které byly ještě před několika lety zarostlé plevelem a nálety dřevin. Vzhledem k tomu, že je ve zdejším výběžku kamenitý terén, musela farma kromě investic do techniky investovat i do osiva pro zkvalitnění drnu.
Z téměř tisícovky hektarů pozemků jich Houdkova farma vlastní pouze 160 a snaha o nákup dalších naráží na obvyklé bariéry v podobě nedostatku finančních prostředků i zvýšeného zájmu o půdu. „Rozšiřování tak pro nás zatím nepřipadá v úvahu a bude úspěch udržet ty pozemky, které zatím obděláváme. I když se snažíme za poměrně nevýhodných ekonomických podmínek půdu kupovat, není to snadné. I tady sílí tlaky a roste o ni zájem, přitom hospodaříme v nadmořské výšce 360 až 450 metrů, půda je kamenitá. a její bonita se pohybuje v rozmezí 1,86 do 3,51 haléřů za metr čtvereční. Bohužel poloha v pohraničí a tlak spekulantů i zde výrazně zvedl ceny,“ konstatuje farmář.
Podpora je nízká
Chov masného skotu v Království, dnes tvoří kvalitní stádo bez IBR, farma dodržuje minimální zátěž pozemků, která je daná kapacitou stájí a parametry platnými pro ekologický chov skotu. To také limituje její rozvoj. „Přesto jsou ceny, za které prodáváme zástavový skot, v podstatě ze stejné jako u kohokoli jiného a vazba na další ekologické chovy není žádná,“ stěžuje si Houdek. Telata prodává také do Německa, které je blízko, ale vyšší ohodnocení ekologicky chovaného skotu není ani tam.
„Myslím, že by měly být kvalitním farmám, které ekologické zemědělství dělají dobře vypláceny vyšší podpory. Proč máme mít u nás jen osm tisíc korun na hektar, když ekologicky hospodařící sedlák na druhé straně hranice dostává na hektar 30 tisíc korun. Smazání tohoto rozdílu by mělo být pro naše zemědělské politiky prioritou. A my zatím stále čekáme na dotace za téměř 3,5 milionu korun, a museli jsme si kvůli tomu vzít překlenovací úvěr,“ říká Houdek.
Dalším důsledkem napjaté finanční situace i současné potřeby investovat do zemědělské techniky je praktické znemožnění účasti farmy v podpůrných opatření z operačního programu. „Na tyto podpory jsme zatím nedosáhli především kvůli nesplnění ukazatele finančního zdraví, který nepříznivě ovlivnilo poměrné velké zatížení farmy leasingem. Nejsme tedy zatím dostatečně bonitní žadatel, protože nesplňujeme potřebných 20 bodů v žádosti, takže jsme ani žádost o podporu nepodávali,“ vysvětluje. Farma tak kromě leasingu využívá pro
investice s Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond.a s jeho účastí také počítá při eventuálním nákupu další půdy.
Možnosti jsou ale ...
Při úvahách o dalším rozvoji farmy si její majitel velmi dobře uvědomuje možnosti, které Šluknovský výběžek nabízí k diverzifikaci příjmů. Ať už je to jeho atraktivní příhraniční poloha, nádherná příroda jako stvořená k agroturistice nebo pozemky, které jsou téměř nevyčerpatelným zdrojem biomasy. Každá z těch možností však v sobě skrývá nějaké to „ale“. „V současné době se zdá být nejvýhodnější cestou k diverzifikaci příjmů rozvoj energetického využití biomasy, naše farma je ale zatím vázána po dobu pěti let podmínkami pro ekologické zemědělství. Takže tyto úvahy se posunují až k závěru dekády, tehdy k roku 2008 až 2009,“ říká Houdek. Největším současným problémem, který zřejmě platí pro celý příhraniční prstenec kolem republiky, je podle něj každoroční přebytek zelené hmoty, zejména sena, který se zatím nijak energeticky nevyužívá, protože kotle na seno na rozdíl od kotlů na slámu zatím nejsou technologicky vyřešeny. Také agroturistika je tady zatím v plenkách. „Chtěli jsme vybudovat stáj pro koně a ubytování, jenže všechno závisí na penězích, přitom jezdecké stezky se tady kolem budují, takže by do sebe všechno zapadalo,“ dodává Houdek.
Úvahy o jiných zdrojích příjmů však nezůstávají jenom v představách. Farmu začne v dohledné době stavět novou čerpací stanici pohonných hmot, která by měla sloužit i šluknovským motoristům, a ve také svých dílnách nabízí služby veřejnosti. Určitá spolupráce funguje i s městským úřadem ve Šluknově, pro který firma čas od času provádí údržbu některých pozemků. Podle Houdka jde ale zatím spíš než o lukrativní zakázku o sousedskou výpomoc. Přínosem by měla být časem i nedávná investice do skladům v Rumburku s kapacitou 700 vagónů obilí, které chce farma využívat ke komerčním účelům.
Přesto všechno ale zůstává i v budoucnu nosným programem farmy v Království údržba krajiny. „Bohužel Šluknovsklý výběžek je poněkud zapomenuté místo, což je ostatně vidět i na stavu zdejších silnic, a vzhledu krajiny neprospívají ani zdevastované továrny, které ještě před pár lety vyráběl, ani bezohlednost, se kterou se ke krajině někteří lidé chovají. Možná ještě důležitější než údržba krajiny je výchova lidí. Vždyť tu krajinu máme jenom na chvilku půjčenou a měli bychom s ní také tak zacházet,“ uzavírá farmář.
