Ekonomická krize dopadá v plné síle i na soukromé zemědělce. Současný stav cen v oblasti mlékárenství je dlouhodobě neudržitelný. Demonstrace, blokády či ultimáta, ke kterým část zemědělců v poslední době přistupuje, to však nezmění. Jediné, co může fungovat, je podnikatelské rozhodování a přizpůsobování vlastní firmy stávajícím podmínkám. Uvedl to předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) ČR Stanislav Němec na její valné hromadě.
Na této akci, která se minulý týden konala v Jihlavě za účasti bývalého premiéra Mirka Topolánka a exministra zemědělství Petra Gandaloviče, zdůraznil, že všechny tyto nátlakové akce mají za cíl donutit české i evropské politiky, aby přijali různá regulační opatření, která mají vyřešit krizi v mléce a v celém zemědělství. „Jednoduché ani rychlé řešení těchto problémů ale neexistuje. Volání po regulacích představuje spíše prohlubování stávajících potíží,“ řekl Němec s tím, že ASZ je proto zastáncem jiné cesty. „Nejefektivnější, co můžeme dělat, je hledání nových možností na trhu, uvolňování podmínek pro podnikání, omezování byrokracie, jednání s obchodními partnery, odpoutávání se od vlivu různých obchodních seskupení a podobně,“ vyjmenoval s tím, že jde například o přímé dodávky vlastních produktů do obchodního řetězce. Gandalovič připomněl, že za úspěch svého působení na ministerstvu považuje zavedení systému cross compliance v takové podobě, v jaké je, a vyhlášku o faremním zpracování. „Myslím si, že ani v Evropě není možnost faremního zpracování taková jako je u nás,“ poznamenal. Němec připomněl, že ASZ právě kvůli rozvoji podnikání zemědělců podporovala snížení byrokracie, což se v mnoha případech právě podařilo díky antibyrokratické komisi. Podle Němce zatím ale není jasné, jestli bude mít mandát k další činnosti. ASZ je podle něj pro spravedlivý systém rozdělování.dotací. „Je však třeba jasně říci, že pod tímto pojmem si není možné představovat stejné dotace ve všech zemích EU 27, a to hned. Objektivně je třeba říci, že možnost změny požadavků do roku 2013 je prakticky nulová,“ řekl. Náměstek ředitele Ústavu zemědělských a ekonomických informací Tomáš Doucha upozornil, že pokud by všichni měly mít stejnou výši dotací, zdroje by se přesouvaly i do Bulharska, Rumunska a Polska, které mají výrazný zemědělský potenciál. Tlak na srovnání dotací tak může mít podle Douchy i ten efekt, že ve svém důsledku může vyústit ve velký konkurenční boj. „Musíme také počítat s tím, že do budoucna budeme v České republice pracovat s méně zdroji a v prostředí větších výkyvů na trhu,“ dodal Doucha. Podle Němce nereálný požadavek je i volání po kvótách minimálního množství tuzemských potravin na českých pultech. Tito lidé totiž volají zároveň po tom, aby výrobci máku nemohli svou úrodu prodávat do Rakouska či jiných zemích a mléko do Německa, doplnil Němec.
