Podle jarní hospodářské prognózy Evropské komise by měl hospodářský růst v Evropské unii zvolnit ze 2,8 % v roce 2007 na 2 % v roce 2008 a 1,8 % v roce 2009 (v eurozóně z 2,6 % na 1,7 % v roce 2008 a 1,5 % v roce 2009). Tento vývoj růstu způsobují tři faktory, které si nyní vybírají daň na světovém hospodářství – přetrvávající neklid na finančních trzích, zřetelné zpomalení ve Spojených státech amerických a prudce stoupající ceny komodit. Hospodářství Evropské unie si vede vcelku dobře díky zdravým základům a v letech 2008 a 2009 by k současným 7,5 milionům z let 2006 a 2007 měly přibýt tři miliony nových pracovních míst. Inflace spotřebitelských cen v EU se však v tomto roce podle prognóz přechodně vyšplhá na 3,6 % oproti loňským 2,4 %, a to v důsledku prudce rostoucích cen energií a potravin. V roce 2009 bude ale opět klesat na předpokládaných 2,4 % (pro eurozónu se odpovídající hodnoty očekávají ve výši 3,2 % a 2,2 % oproti inflaci 2,1 % v roce 2007). Informoval o tom mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.
„Hospodářský růst v EU a eurozně zpomaluje a pozornost je třeba věnovat aktuálním tlakům způsobovaným dováženou inflací. Naše ekonomiky zatím odolávaly vnějším šokům a očekáváme i trvalou, ač pomalejší, tvorbu pracovních míst, avšak musíme se důsledně držet zdravých makroekonomických politik a obezřetně se vyhnout možnému odstartování inflační spirály, která by dopadla především na rodiny s nízkými příjmy," prohlásil Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.
Zveřejněná ekonomická prognóza Evropské komise předpovídá hospodářský růst v EU ve výši 2 % v roce 2008 a 1,8 % v roce 2009 (pro eurozónu 1,7 % a 1,5 %). Tento odhad je o půl procentního bodu nižší než podzimní prognóza. Konečné výsledky za rok 2007 činí 2,8 % pro EU a 2,6 % pro eurozónu.
Méně příznivé hospodářské vyhlídky plynou z pokračujícího neklidu na finančních trzích, znatelného poklesu v USA – kde komise proti růstu 2,2 % v roce 2007 očekává růst ve výši 0,9 % v letošním roce a 0,7 % v roce 2009 – a v neposlední řadě z prudce stoupajících cen komodit, což zapříčiňuje ochlazení celosvětového růstu.
Základní scénář komise předpokládá, že nejistota ohledně objemu a rozmístění úvěrových ztrát bude převládat do konce letošního roku a pak v první polovině roku 2009 postupně vyprchá. Skutečnost, že jsme zatím nezaznamenali výraznější dopady, by mohla znamenat, že účinky se přenášejí pomaleji, než se očekávalo, nebo že se odolnost hospodářství EU posílila více, než si myslíme.
Celková inflace v EU od podzimu znatelně vzrostla na 3,8 % v březnu tohoto roku, v ročním vyjádření (v eurozóně 3,6 %). To je způsobeno prudkým nárůstem cen energií a potravin na světových trzích, který částečně tlumí silnější euro. Vzhledem k tomu nyní Komise pro letošek předpovídá průměrnou inflaci na úrovni 3,6 % v EU a 3,2 % v eurozóně. Inflace v EU by měla v druhém čtvrtletí roku 2008 dosáhnout vrcholu a poté klesnout na nižší průměrnou hladinu 2,4 % v roce 2009 (2,2 % v eurozóně).
Hospodářství Evropské unie zatím stále relativně dobře čelí globálním tlakům, protože stojí na pevnějších základech. To se projevuje například v absenci makroekonomické nerovnováhy a ve zdravých veřejných financích. Jak průměrný schodek veřejných financí, tak zůstatek běžného účtu se v roce 2007 udržely pod hranicí 1 % HDP, ačkoli mezi členskými státy panují značné rozdíly. Ekonomická situace domácností a podniků se v posledních letech znatelně zlepšila a míra nezaměstnanosti v EU a eurozóně je nejnižší za více než 15 let.
Ale ani evropská ekonomika nevyvázne bez šrámů. Růst investic slábne z důvodu ochlazování nadhodnocených trhů s bydlením a z důvodu cyklického zpomalení. Také růst soukromé spotřeby bude slábnout vzhledem k letošnímu zpomalení růstu zaměstnanosti a reálných mezd a trvalému poklesu důvěry spotřebitelů.
Po výrazně vzestupné tendenci v letech 2006 až 2007 se trh práce nyní zastavuje a růst zaměstnanosti by měl klesnout na polovinu z 1,7 % v roce 2007 na 0,8 % v letošním roce a 0,5 % v roce příštím. Míra nezaměstnanosti v EU by letos měla dosáhnout svého minima na úrovni 6,8 % (7,2 % v eurozóně).
Přes zvolnění na trhu práce se očekává zrychlení růstu mezd z 2,9 % v roce 2007 na 3,8 % v roce 2008, dočasně stimulované některými vyrovnávacími opatřeními např. v Německu, avšak v následujícím roce by mělo opět přijít zpomalení na 3,5 %.
Průměrný schodek veřejných financí poté, co dosáhl rekordně nejlepšího výsledku od roku 2000 ve výši 0,9 % HDP (0,6 % v eurozóně), pravděpodobně opět stoupne, a to na 1,2 % HDP v EU (1,0 % v eurozóně). Důvodem je obecné zmírnění hospodářské aktivity a snížení daní v některých zemích. V roce 2009 by se měl schodek za předpokladu nezměněné politiky prakticky stabilizovat. Ze strukturálního hlediska by se i fiskální konsolidace měla v roce 2008 zastavit.
Nejvýznamnější rizika poklesu souvisejí s přetrvávajícím neklidem na finančních trzích, který může ještě zintenzivnit hospodářský pokles USA. Panuje stále značná nejistota o dopadu krize na reálnou ekonomiku. V případě rozsáhlejších dopadů by mohlo dojít k posílení probíhající korekce na některých trzích s bydlením, zejména v USA, ale i v rámci EU, s tím rizikem, že bilance by se mohly dostat pod zvýšený tlak. Rizika plynoucí z nerovnováhy v některých zemích s vysokým schodkem běžného účtu a/nebo zahraničním dluhem by mohla ještě narůst, pokud by další prohloubení a/nebo rozšíření finanční krize přineslo posuny v preferencích rizika. Další rizika poklesu se týkají nekontrolovaného rozvinutí globální nerovnováhy obecně, i když aktuální prognózy již předpokládají zlepšení schodku běžného účtu Spojených států. Budoucí vývoj cen komodit by mohl přinést další nepříjemná, ale i příjemná překvapení.
Celkově jsou rizika více vyvážená než při prognóze z podzimu 2007. Nicméně bilance rizik ovlivňujících prognózu hospodářského růstu zůstává vychýlená směrem k poklesu oproti prognózované hodnotě, a to zejména pro rok 2009, zatímco v případě inflace převažují spíše rizika vzestupu.
