Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti. Nejhorší situace zůstává na Moravě v Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji, kde je práh škodlivosti překročen v průměru sedmkrát. Hraboši tak zůstávají rizikem v porostech krmných plodin a ohrožují i výsadbu mladých stromků, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Květnový monitoring se dělal ze dvou třetin v jednoletých porostech, tedy v obilí, řepce či kukuřici, převážně v jařinách, menší část se dělala v ozimých porostech. V nich už se počty aktivních východů dostaly pod práh škodlivosti. Mnohem horší situace však panovala v krmných plodinách a v trvalých porostech. Zde se průměrné hodnoty pohybovaly na úrovni 444 východů z nor na hektar, což je téměř devětkrát překročený práh škodlivosti. V mezikrajském srovnání je nejhorší situace ve Zlínském kraji a například v katastru Žalkovic na Kroměřížsku bylo zjištěno 8000 aktivních východů z nor. V Čechách je nejhorší situace na Kutnohorsku. "V současnosti je zřejmé, že stavy hrabošů už počasí nijak neovlivní," uvedla Kršková.
V místech, kde hraboší populace překračuje práh škodlivosti, je stále možné klást do nor rodenticidy určené k hubení hrabošů. Nyní už je to však v porostech obtížně uskutečnitelné a podmínky to umožňují především u porostů širokořádkových plodin, jako je kukuřice. "Mimo ruční vkládání do nor je možné využít strojové aplikace rodenticidů do umělé nory," uvedla Kršková. Nařízení o výjimečném použití rodenticidů platí do 21. června. Letošní stavy hrabošů jsou nejvyšší za mnoho posledních let a převyšují i počty z kalamity v létě roku 2019.*