Kladrubský hřebčín slaví 440 let od chvíle, kdy ho Rudolf II. povýšil na císařský. Datum výročí připadá na středu. Hlavní oslavy budou na Den starokladrubského koně, který se koná 25. května, uvedla Veronika Rybáčková z hřebčína.
"Hřebčín v Kladrubech nad Labem patří mezi nejstarší hřebčíny na světě a je dokonce starší než hřebčín v Lipici ve Slovinsku," řekla Rybáčková. Když panství vlastnili Pernštejnové, měli v Kladrubech oboru, kde byli také koně. Jaroslav z Pernštejna se však kvůli svému nákladnému životnímu stylu dostal do dluhů a panství od něj v roce 1560 vykoupila pro panovníka česká komora.
Plnohodnotný hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 Maxmilián II., jeho nástupce ho pak povýšil na dvorní. Po vydání zakládací listiny dvorního hřebčína v roce 1579 jmenoval císař správcem kladrubského hřebčína Rudolfa Braitenbacha a ustanovil další pomocný personál, dva pacholky a jednoho pasáka.
"Zakládací listina se bohužel v originále nedochovala. Brzy po povýšení hřebčína na dvorní byly v letech 1579 až 1582 v Kladrubech nad Labem provedeny stavební práce na modernizaci panského sídla a nově postaveny stáje," řekla Rybáčková.
Hřebčín chová starokladrubské koně v bílé a vrané variantě. Jde o jediné původní plemeno chované na našem území. Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 je národní kulturní památkou. Nyní také usiluje o zapsaní krajiny utvářené chovem koní na seznam světového dědictví UNESCO.*
