V zemědělské pojišťovací praxi se ne zřídka vyskytuje jeden takový nešvar. Zemědělci si relativně rychle zvykli pojišťovat plodiny, stroje a majetek, ale dost často zapomínají na pojištění hospodářských zvířat. Svým způsobem se může zdát, že nepojišťovat zvířata má logiku. Plodinám hrozí každý rok a někdy i víckrát za sezónu krupobití, zemědělské stroje se velice intenzivně využívají a namáhají a majetek, například seníky, je také náchylný k možné škodě, třeba požáru.
Ale zvířata? Ta jsou přeci ustájená v bezpečí ve stáji a nic jim nehrozí, nebo ne?
Proč si pojistit zvířata?
K názorným případům nemusíme chodit ani nijak zvlášť daleko. Stačí začátek letošního roku, kdy se na území České republiky téměř po deseti letech objevil první potvrzený případ aviární influenzy neboli ptačí chřipky. První ohniska se nacházela v Jihomoravském kraji, ale nakonec se nemoc rozšířila po celé České republice a postihla všechny kraje bez výjimky. K dnešnímu dni bylo z důvodu ptačí chřipky utraceno bezmála sto tisíc kusů drůbeže.
Dalším možným strašákem, tentokrát chovatelů skotu, může být nebezpečná virová nákaza – nodulární dermatitida skotu, někdy též označována zkratkou LSD, ale se známým halucinogenem nemá tato nákaza nic společného. Jde o virové onemocnění, které se přenáší krev sajícím hmyzem (některé duhy komárů, muchničky a bodalky). Nodulární dermatitida skotu je infekční, vyrážkové a občas smrtelné onemocnění skotu. Toto onemocnění charakterizují tzv. noduly na kůži a jiných částech těla, u kterých často dochází k sekundární infekci. O možném zavlečení této nákazy do České republiky informovala 18. 8. 2016 Státní veterinární správa na svých webových stránkách.
Kromě výše zmíněných chorob hrozí chovatelům hospodářských zvířat také celá řada dalších „běžnějších nemocí“, například infekční průjmy telat, ale i živelní pohromy, jako je požár, nebo záplava a povodeň.
Dotace PGRLF
Samozřejmě, některé uvedené příklady jsou trochu extrémní, ale i bez nich se najde několik dalších důvodů, proč si pojistit kromě plodin také hospodářská zvířata. Například dotace od PGRLF na podporu pojištění hospodářských zvířat, které již od roku 2014 každý rok dosahovaly maximální možné hranice, a to 50 %. Takže díky dotacím je možné si u ČSOB Pojišťovny pojistit prakticky za „poloviční cenu“ hospodářská zvířata proti nebezpečným nákazám definovaným zákonem o veterinární péči, nakažlivým chorobám přenosného charakteru a živelnému nebezpečí a v případě drůbeže ještě riziko přehřátí organismu. Dále je možné si k výše zmíněným rizikům připojistit také neohlášené přerušení dodávky elektrického proudu, zasažení zvířete elektrickým proudem a akutní otravu zvířete exogenními jedovatými látkami. V případě zvláště ceněných kusů, jako jsou například plemenní býci, nebo matky býků, lze připojistit i tzv. jednotlivé škody, které obsahují akutní neinfekční nemoc, úraz a porodní škody.
Dotace PGRLF na podporu pojištění se samozřejmě nemusejí čerpat pouze na hospodářská zvířata. Jak jistě všichni dobře víme, je možné žádat i dotaci na pojištění plodin. V případě pojištění plodin byla výše podpory pro minulý rok stanovena na 37 % u ostatních plodin a 50 % pro plodiny speciální. Plodiny je možné si nechat pojistit proti různým rizikům. Základními riziky, proti kterým se u ČSOB Pojišťovny můžete pojistit, jsou rizika krupobití a požáru. K těmto rizikům je možné si připojistit například rizika vichřice, záplavy a povodně a u vybraných plodin je možně sjednat také pojištění vyzimování a pojištění jarního mrazu.
Jak si sjednat pojištění u ČSOB Pojišťovny
V ČSOB Pojišťovně si klient sám určuje pojistnou částku, která odpovídá pojistné hodnotě pojišťovaných plodin, nebo hospodářských zvířat.
U mladých rostoucích zvířat klient pojistnou částku stanovuje živou hmotností zvířete krát jednotková cena v Kč/kg. U dospělých zvířat si klient určí hodnotu na základě běžné nákupní ceny zvířete. Rozhodně je vhodné si pečlivě promyslet, jakou pojistnou částku zvířete klient uvede, jelikož ne vždy se vyplatí na pojištění šetřit. Na druhou stranu uvést nereálně vysokou pojistnou částku se také nevyplácí, jelikož zde hrozí institut přepojištění. V tomto případě by se škoda při likvidaci pojistné události počítala z ceny obvyklé, nikoli klientem uvedené.
V případě pojištění plodin si klient sám určí nákupní ceny, za které své komodity prodává. A také si určí plánovaný výnos, kterého by chtěl dosáhnout. V těchto případech opět doporučujeme klientovi pečlivě zvážit, jaké hodnoty uvede. Jelikož při nižších nákupních cenách, nebo nižších výnosech klient sice ušetří pár korun na pojistném, ovšem v případě pojistné události se pojistné plnění počítá z klientem uvedených údajů a ten pak může tratit desetitisíce až statisíce korun. Pro názornost si uveďme malý příklad. Farmář Ječmínek pěstuje na 20 ha ozimou pšenici. Běžně má náš zemědělec u této pšenice výnos 5,5 t/ha, ale aby ušetřil, nahlásil při sjednání pojistné smlouvy na pojištění této plodiny výnos pouze 3 t/ha, nákupní cenu potom farmář Ječmínek uvedl 5000 korun. Celkový rozdíl v pojistném činí přibližně dva tisíce korun, ale rozdíl v pojistném plnění při 30% škodě je 75 tisíc korun. Naštěstí v ČSOB Pojišťovně pracují školení odborníci, kteří vám rádi a ochotně poradí, jak si své polnosti a svá hospodářská zvířata co nejlépe pojistit.
Proč tedy otálet a nezeptat se rovnou svého pojišťovacího poradce na zemědělské pojištění v ČSOB Pojišťovně? Nebo se můžete obrátit i na svého osobního bankéře v ČSOB bance, který na základě vaší žádosti kontaktuje jednoho z našich odborníků na zemědělské pojištění a spolu s vámi vyberou ideální řešení právě pro vás.
Zdeněk Rejzek
ČSOB Pojišťovna
Foto:
Počátkem letošního roku postihla chovy drůbeže epidemie ptačí chřipky
Stáda skotu lze pojistit proti nebezpečným virovým nákazám
Riziko přehřátí v chovech drůbeže je vysoké
