Spotřebitelské ceny v zemích Evropské unie pokračovaly v říjnu v mírném růstu, který v meziročním srovnání činil 0,3 procenta. Ve státech platících eurem ale ceny meziročně znovu klesly o 0,3 procenta, což podobně jako v celé sedmadvacítce odpovídá zářijovým statistikám. Ve své konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v eurozóně se tak v době koronavirových omezení ekonomiky drží na nejnižších hodnotách za poslední čtyři roky.
Loni v říjnu vzrostly v EU ceny o 1,1 procenta, v eurozóně pak o 0,7 procenta. Hodnoty inflace jsou tak stále velmi vzdálené cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se růst cen ve střednědobém výhledu držel těsně pod dvěma procenty.
Nejvíce se v říjnu na celkovém poklesu cen v eurozóně podílely ceny energií, které se snížily o 8,2 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží klesly o 0,1 procenta. O dvě procenta vzhůru šly naproti tomu ceny potravin, alkoholu a tabáku. Ceny služeb se zvýšily o čtyři desetiny procenta.
Proti zářijovým hodnotám se meziroční inflace v říjnu snížila v 15 členských zemích EU, v deseti naopak vzrostla a ve dvou zůstala beze změny. Největší pokles cen zaznamenalo Řecko, kde se ceny snížily o dvě procenta. Nejvíce naopak cenová hladina stoupla v Polsku, a to o 3,8 procenta. V Maďarsku dosáhla inflace tří procent, v České republice 2,9 procenta. V Česku je to pokles o čtyři desetiny bodu proti září.
ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize způsobené šířením nového typu koronaviru.
V říjnu ale centrální banka na svém zasedání nechala podle očekávání měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny. Analytici se na základě statistických údajů obávají, že by současná druhá vlna pandemie mohla vyvolat deflační spirálu.*
